Elementární buňka
From Wikipedia, the free encyclopedia
Elementární (základní nebo jednotková) buňka je nejmenší část krystalické struktury. Je to rovnoběžnostěn, který je jednoznačně určen třemi translačními vektory a úhly jimi sevřenými. Mnohonásobným opakováním této buňky se beze zbytku vyplní prostor krystalu. Podle obsazení částicemi (atomy, ionty nebo molekulami) se elementární buňky rozdělují na primitivní (prosté) a složené (centrované).
V pevných látkách vytváří opakující se elementární buňka krystalové mřížky. Krystalová mřížka je pak charakterizována geometrií její elementární buňky. Elementární buňka krystalové mřížky je libovolný rovnoběžnostěn, jehož vrcholy jsou mřížkové uzly. Tato buňka je určena velikostí mřížkových vektorů umístěných do hran rovnoběžnostěnu a třemi úhly, které tyto vektory svírají. Tyto hodnoty (délka hran a, b, c, velikost úhlů α, β, γ) se označují jako parametry buňky. Jsou uspořádány podle pravotočivé vektorové soustavy, takže úhel α je mezi b a c, úhel β mezi a a c a úhel γ mezi a a b.