Eliška Misáková
česká sportovní gymnastka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Eliška Misáková (12. října 1925 Kojetice u Třebíče[2] – 14. srpna 1948 Londýn, Velká Británie) byla česká sportovní gymnastka, členka zlatého československého družstva na olympijských hrách v Londýně v roce 1948.
Eliška Misáková | |
---|---|
Narození | 12. října 1925 Kojetice |
Úmrtí | 14. srpna 1948 (ve věku 22 let) Uxbridge |
Příčina úmrtí | dětská obrna |
Povolání | sportovní gymnastka |
Příbuzní | Miloslava Misáková[1] (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Sportovní gymnastika na LOH | ||
zlato | LOH 1948 | družstva |
Vedoucími tohoto družstva byly Marie Provazníková a Vlasta Děkanová. Sestavu s Eliškou Misákovou dále tvořily její sestra Miloslava Misáková, Zdeňka Honsová, Věra Růžičková (původně náhradnice), Božena Srncová, Milena Müllerová, Zdeňka Veřmiřovská, Olga Šilhánová a Marie Kovářová.
Eliška Misáková sice odcestovala do dějiště olympijských her, ale do bojů o medaile za ni nastoupila náhradnice Věra Růžičková. Již během cesty do Londýna se u Misákové objevily zdravotní potíže a vyšetření ukázala, že se jedná o dětskou obrnu, v té době neléčitelnou.[3] Eliška zemřela v londýnské nemocnici v Uxbridgi v sobotu v 7.30 londýnského času, jen několik hodin poté, co její přítelkyně získaly zlato.[4][5] Ve Velké Británií bylo její tělo i zpopelněno.[5] Při slavnostním vyhlášení vítězů byla československá vlajka olemována černou stuhou.[6] O úspěchu gymnastek se podle slov Věry Růžičkové později moc nemluvilo a nepsalo také proto, že jejich vedoucí Marie Provazníková ihned po olympiádě volila emigraci a pro komunisty tak byla zrádkyní.[7]
Oba rodiče sester Misákových již byli v roce 1948 po smrti.[5] Eliška měla kromě sestry Miloslavy ještě druhou sestru Marii. Byl to právě Mariin manžel-pilot, který sportovkyně přepravil po olympiádě z Londýna do Československa.[5]
Mezinárodní olympijský výbor jí jako jedinému sportovci v historii udělil čestnou zlatou medaili in memoriam.[8]
Pohřbena byla 4. září 1948 na hřbitově ve Vyškově.[4]
O této tragické události, i o přípravách a samotném průběhu gymnastické soutěže žen na londýnské olympiádě natočil režisér Miroslav Kačor v roce 2012 dokument Zlato pro Elišku.[5][9]
Reference
- Olympedia. 2006. Dostupné online. [cit. 2020-08-10]
- Eliška Misáková (1926-1948): Vyškov. www.vyskov-mesto.cz [online]. [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.
- POHNUTÉ OSUDY: Slzy štěstí? Kdepak, zlaté gymnastky oplakávaly v Londýně mrtvou kamarádku | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2015-12-26 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
- Zlatá olympionička Molislava Čamková-Misáková. Sokol. 2010, roč. 68, čís. 5, s. 16–17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-19. ISSN 0489-6718.
- Zlato pro Elišku, dokument. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Olympics. London: Aurum Press, 2004. ISBN 1-85410-990-1. S. 863.
- Smrt, která zastínila olympijské zlato československých gymnastek | Zprávy | Tiscali.cz. zpravy.tiscali.cz [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
- JAKOUBEK, Jiří. Zlatou radost poznamenal smutek. S. 18. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2013-04-06. S. 18. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- Zlato pro Elišku (2012). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eliška Misáková na Wikimedia Commons
- www.vyskov-mesto.cz
- gymnastika.cstv.cz
- Zlato gymnastek orámovaly slzy kvůli smrti kolegyně
- Beseda k 60. výročí úmrtí E. Misákové Archivováno 29. 9. 2018 na Wayback Machine. (obsahuje dobové fotografie)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |