![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Endometriosis.svg/langcs-640px-Endometriosis.svg.png&w=640&q=50)
Endometrióza
nezánětlivé onemocnění ženského pohlavního ústrojí / From Wikipedia, the free encyclopedia
Endometrióza je gynekologické onemocnění, při kterém dochází k růstu buněk podobných jako v endometriu (výstelka dutiny děložní) mimo dělohu.[1] Ložiska lze nalézt na vaječnících, vejcovodech, tkáni kolem dělohy a vaječníků (pobřišnice), střevech, močovém měchýři a bránici, ale může se vyskytovat i v jiných částech těla.[2]
Endometrióza | |
---|---|
![]() Nejčastější místa výskytu | |
Základní údaje | |
Statistické údaje | |
Incidence | 10-15 % žen v reprodukčním věku |
Během menstruačního cyklu podléhá endometrium (tedy i oblasti endometriózy) vlivu ženských pohlavních hormonů. V místech výskytu endometriózy pak dochází k cyklickému krvácení a rozvoji chronického zánětu a zjizvení.[2] Typickým projevem endometriózy jsou bolesti v malé pánvi různé intenzity a sterilita (neplodnost).[3] Dalšími následky mohou být srůsty či jiné komplikace.
Některé příznaky zahrnují pánevní bolest, silnou menstruaci, bolestivé vyprazdňování střev, bolestivé močení. V průběhu onemocnění se mohou ložiska endometriózy zvětšovat, případně se mohou vytvořit cysty. Endometriální cysty na vaječnících (endometriomy), ložiska na vejcovodech nebo na děložních vazech bývají příčinou neplodnosti.[4] Téměř polovina postižených má chronickou pánevní bolest, zatímco u 70 % se bolest vyskytuje během menstruace. Častá je také bolest při pohlavním styku. Neplodnost se vyskytuje až u poloviny postižených žen. Asi 25 % žen nemá žádné příznaky a 85 % žen s neplodností nemá žádné bolesti.[3] Endometrióza může mít sociální i psychologické dopady.[5]
Příčina endometriózy není zcela jasná.[6] Mezi rizikové faktory patří rodinná anamnéza tohoto onemocnění. Diagnóza je obvykle založena na symptomech v kombinaci s lékařským zobrazováním. Nejjistější metodou a zlatým standardem pro diagnostiku je však biopsie.[2] Příznaky podobné endometrióze se mohou vyskytovat u zánětlivého onemocnění pánve, syndromu dráždivého tračníku, intersticiální cystitidy a fibromyalgie.[3] Endometrióza je běžně špatně diagnostikována a ženy často uvádějí, že lékaři jejich příznaky bagatelizují.[5] Ženy s endometriózou navštíví v průměru sedm lékařů, než dojde ke stanovení správné diagnózy. Průměrná doba mezi nástupem příznaků a chirurgicky získanými biopsiemi je 6,7 let.[7]
Podle předběžné evidence riziko endometriózy snižuje užívání kombinovaných perorálních kontraceptiv.[8] Preventivně může působit také cvičení a omezení spotřeby alkoholu. Na endometriózu neexistuje žádný lék, ale řada léčiv může zlepšit příznaky, např. léky proti bolesti, hormonální léčba nebo chirurgický zákrok. Na léčbu bolesti se obvykle doporučují nesteroidní protizánětlivé preparáty (NSAID), jako např. naproxen. Užitečné může být také trvalé užívání aktivní složky antikoncepční pilulky nebo použití nitroděložního tělíska s gestagenem. U neplodných žen může schopnost otěhotnět zlepšit léčba agonisty hormonu uvolňujícího gonadotropin (agonista GnRH). K chirurgickému odstranění endometriózy se přistupuje v případech, kdy příznaky nejsou zvládnutelné jinou léčbou.[2]
Podle odhadu bylo v roce 2015 celosvětově postiženo endometriózou 10,8 milionu žen.[9] Jiné zdroje odhadují, že je postiženo 6 až 10 % běžné ženské populace[3] a 2 až 11 % asymptomatických žen.[10][11][12] Endometrióza je nejčastější u žen ve třetí a čtvrté dekádě života, může však začít u dívek již v osmi letech.[2] Zřídka vede k úmrtí, neupravená a věkově standardizovaná úmrtnost je 0,1 a 0,0 na 100 000.[9]