Fécamp
obec v departementu Seine-Maritime ve Francii From Wikipedia, the free encyclopedia
Fécamp je francouzská obec v Normandii, ve které se nachází starý přístav specializující se na lov tresek. Nachází se v departmentu Seine-Maritime, na pobřeží Pays de Caux, přibližně 40 kilometrů severně od Le Havre.
| Fécamp | |
|---|---|
.JPG) Přístav | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°45′30″ s. š., 0°22′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0 – 125 m n. m. |
| Stát |  Francie |
| Region | Normandie |
| Departement | Seine-Maritime |
| Arrondissement | Le Havre |
| Kanton | Fécamp |
  Fécamp | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,07 km² |
| Počet obyvatel | 19 434(aglomerace 27 373) (2008) |
| Hustota zalidnění | 1395 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Patrick Jeanne |
| directiongenerale | |
| PSČ | 76400 |
| INSEE | 76259 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fécamp se nachází v údolí řeky Valmont, v srdci Pays de Caux na Alabastrovém pobřeží.
První zmínka o názvu obce se objevuje v roce 875 v podobě fluvium Fiscannum, poté pak v roce 990 Fiscannus.[1]
Název „Fécan“ se odvodil od výrazu fiscanu, Jedná se pravděpodobně o původní název řeky Valmont. Podobný způsob vzniku názvu místa od názvu řeky najde i na řadě jiných míst v departmentu Seine-Maritime (např. Eu, Dieppe apod.) i jinde.[1]
Vysvětlení Augusta Longnona[2] jakožto „fiskálního území“ (domaine du fisc) Albert Dauzat a Charles Rostaing do svého etymologického slovníku názvů míst ve Francii[3] nepřevzali. Naproti tomu zařadili Fescamps (město v Somme v Pikardii) spolu s názvy typu Fêche-l'Église, Fesches-le-Châtel, atd. do oddílu Feissal týkající se latinského fiscus (královská pokladna), čímž bylo převzato vysvětlení Longnona. Ernest Nègre[4] vychází z názorů svých předchůdců a stejně jako řada dalších Fécamp vyloučil ze skupiny názvů odvozených od latinského fiscus.
Longnon svůj výklad opírá o staré výrazy, avšak je třeba mimo jiné poznamenat, že existence termínu fisque je doložena teprve od 13. století. Jde o výraz vypůjčený z klasické latiny[5], což Longnonovy závěry vyvrací.
Následně byla též Gröhlerem spatřována spojitost s výrazem fiskhafn, odvozeného z germánského fisk (ryba) a hafn (přístav), přičemž toto vysvětlení pak upravili François de Beaurepaire[6] a Ernest Nègre, kteří dovodili, že první část by mohla pocházet od germánského fisc (ryba), avšak druhou část už dále nevysvětlovali.
Spojení ryby s názvem řeky dává smysl a ve Francii se vyskytuje častěji, např. v názvu Fresquel, přítoku řeky Aude. Starobylé Fiscanum najdeme rovněž v Itálii v la Fisca v povodí Pádu, či v Německu je řada Fischah, Fischbach apod.
Město získalo označení Města a kraje umění a historie.
Období Galie a Starověkého Říma
Na jihovýchodě dnešního města se nacházelo oppidum (galská opevněná osada) nazývané Côte du Canada. Je možné ještě vidět zbytky hradeb postavených kolem poloviny 1. století př. n. l.,[7] zejména opevnění belgického typu.
Během římského období procházela cesta spojující Fécamp a Étretat místem, které se dnes nazývá Fond Pitron. Na místě této staré římské cesty se dnes nachází silnice D 940.
Hrob ženy, který pochází z doby kolem roku 400, byl v roce 1872 objeven na místě zvaném Le Carrel v blízkosti kostela svatého Štěpána (Église St Etienne). Podle obsahu se jednalo o hrob germánské aristokratky.
Středověk
- V 7. století svatý Léger byl vyslán do Fécampu vyhnán, byl přijat v prvním klášteře, avšak jednalo se o ženský klášter. Kolem vévodského římského paláce byly nalezeny stopy doby Karlovců - mince a základy dvou kaplí.
- V 9. století region vyplenili Vikingové a zničili klášter. Podle pověstí se jeptišky prý dobrovolně zohyzdily ve tváři, aby se vyhnuly hanbě. Po roce 911 se z regionu kolem Fécampu stala oblast masivní invaze Normanů, jak dokazuje normandské názvosloví v místních názvech.[8] Nález pokladu v roce 1963, převážně franských a anglosaských mincí, dokresluje loupení a vymáhání výkupného, kterému byli místní obyvatelé vystaveni v době útoků Vikingů. Poklad byl zahrabán mezi lety 970 a 980.
- Tato masivní přítomnost anglo-dánů vysvětluje, proč první vévodové městu přikládali takovou důležitost. Narodil se zde normandský vévoda Richard I. a Richard II. (22. srpna 1027 zde zemřel).
- Richard I. řečený chrabrý, normandský vévoda, se narodil ve Fécampu v roce 933, cca 100 let po prvních nájezdech Vikingů v roce 851. Richard I. nechal zrekonstruovat kostel a jeho syn, Richard II., řečený dobrý, který pozval Viléma z Volpiana, aby znovu založil Opatství svaté Trojice ve Fécampu podle benediktinského řádu podle Clunyjské reformy. Richard chtěl původně pozvat Maïeula, opata z Cluny, ale ten to odmítl s tím, že nepůjde mezi piráty. Opatský kostel svaté Trojice by původně postaven v románském slohu ze světlého caenského vápence a kamene z Fécampu. Byl vysvěcen v roce 1106 arcibiskupem z Rouenu Guillaumem Bonne-Âme. V době Plantagenetů skriptorium ve Fécampu vytvořilo řadu iluminovaných rukopisů. Relikvie svaté Krve, druh svatého Grálu přitahoval rybáře a poutníky a přinesla tomuto benediktinskému opatství mnoho darů a to se stalo nejhonosnějším opatstvím Normandii, což dalo vzniknout rčení: „Z kterékoli strany vítr zavane, opat z Fécampu na tom vydělá.“ Po rozsáhlém požáru v roce 1168 bylo opatství zrekonstruováno v gotickém stylu.
- Na začátku 13. století kostel připadl do opatství Raoula d'Argences. V roce 1202 Jan Bezzemek Fécampu odsouhlasil městská práva. Krátce poté bylo město Filipem Augustem připojeno k francouzskému království.
- V 15. století Angličané město vypálili, poté jej okupovali a zřídili zde vlastní posádku. V roce 1449 byl Fécamp osvobozen.
Moderní dějiny a současnost
Historie Fécampu spočívá, vedle opatství, především na přístavu založeného kolem 11. století. Přinesl stavbu lodí a i rybolov. V 18. století lov sleďů upadal, především kvůli zanesení přístavu pískem, holandské konkurenci, lákavosti anglického kontrabandu (pašeráctví) ale i nedostatku investic.[9]
Od 19. století do poloviny 20. století Fécamp vykonával důležitou činnost: rybolov u břehů Newfoundlandu. Na začátku 20. století byla většina francouzských lodí pro tento rybolov vypravena z Fécampu, vrcholu bylo dosaženo v roce 1903, kdy přístav vybavil 73 rybářských lodí s mužstvem na palubě v počtu v průměru 35 mužů. To fungovalo až do 70. let 20. století, kdy Kanada zakázala přístup do rybářských oblastí.
Výpravy, nejdříve prováděné pomocí plachetnic trojstěžníků, mohly trvat i více než šest měsíců, doba, kdy se podpalubí naplnilo treskami, které byly z důvodu konzervace nasoleny. Rybolov se uskutečňoval pomocí malých loděk, na kterých pluli dva, nebo tři rybáři, a které se převážely na trojstěžnících zasunuté jedna v druhé, aby se ušetřil prostor na lodi. Velký počet těchto loděk se v mlze ztratil.
S následujícím technickým rozvojem plachetnice zmizely. Poslední trojstěžník Léopoldine pro lov tresky naposledy vyplul v roce 1931. Následně byla využívána parní plavidla a později lodě s dieselovými motory.
Do dnešních dnů už přetrvalo jen málo z rozsáhlého rybolovu, a i ten se omezuje spíše na pobřežní rybolov. Přístav Fécamp však zůstal v provozu, zejména díky dovozu dřeva. Dnes již existuje jen jedna francouzská loď, která se plavila k Newfoundlandu, jmenuje se Marité a byla vyrobena ve fécampských loděnicích v roce 1921. Národní námořnictvo používá ještě dvě plachetnice vyrobené ve Fécampu ve 30. letech: L' Étoile a Belle Poule.
Tesařské práce v Gotickém sále Benediktinského paláce rovněž zajistili tesaři z městské loděnice, a to v 19. století.
Alexandr Le Grand v 19. století založil Société Bénédictine pro výrobu likéru Bénédictine. Jeho vnuk Fernand Le Grand v polovině 20. let 20. století založil soukromou rozhlasovou stanici – Radio Fécamp. Úspěch přinesl rozšíření a přejmenování na Radio-Normandie a komerční rozhlasové vysílání, konkurenční k anglické BBC až do 2. světové války. V polovině 30. let 20. století Radio-Normandie rovněž zahájilo experimentální televizní vysílání, a to díky mladému inženýrovi Henrimu de France, který se po válce proslavil svým vynálezem televizního přístroje 819 lignes - tj. 819 vln (předchůdce televize s vysokým rozlišením) a barevné televize se SECAM.
Na útesech Cap Fagnet německá vojska v roce 1942 zahájila v rámci Atlantického valu stavbu baterie radarů, jehož experimentální model Mammut nikdy nebyl zprovozněn.
Hospodářská činnost Fécampu se zaměřuje především na činnosti spojené s mořem. Fécamp je díky svému parku větrných elektráren rovněž producentem elektřiny.
Ve Fécampu se nacházejí čtyři střední školy (lycea):
- lyceum Anity-Conti
- lyceum La Providence, soukromé lyceum v centru města
- odborné lyceum Reného Descarta, které se nachází ve školním komplexu na plošině Saint-Jacques
- lyceum Guy de Maupassanta, které se nachází ve školním komplexu na plošině Saint-Jacques
Najdeme zde rovněž 4 vysoké školy:
- Vysoká škola Paula Berta (Le collège Paul Bert)
- Soukromá vysoká škola La Providence (Le collège La Providence)
- Vysoká škola Julese Ferryho (Le collège Jules Ferry)
- Vysoká škola George Cuviera (Le collège Georges Cuvier)
- Kostel svatého Štěpána (Fécamp), historická památka
- benediktinský klášter
- Muzeum Newfoundlandu a rybolovu: muzeum o slavné námořní historii Fécempu, otevřené v roce 1988. Výprava rybářů, kteří po plavbě trvající dlouhé měsíce přistáli u břehů Newfoundlandu (nalodění, makety, nářadí), stavba a oprava lodí, plastický plán města, audiovizuální expozice a obrazy.
- Muzeum objevu čokolády.
- Památný dům: demeure du 16. století, řečený Maison à la fleur de lys a později Hôtel du grand cerf. Od roku 2005 se zde nachází městský archiv.
- Vila Émilie (začátek 20. století), ve stylu secese.
- Muzeum Paláce Bénédictine, otevřené v roce 1888 jeho zakladatelem Alexandrem-Prosper-Hubertem Le Grandem v budově se směsicí architektonických prvků a mísící se stylů gotiky, renesance a secese. Nachází se zde muzeum věnované ceněnému normandskému likéru, jakož i současné výstavy umění (Stabiles d'Alexander Calder - 2001).
- Kaple svaté Krve.
- Památníky úmrtí Charlese de Gaulla. Místo bylo přestavěno v letech 2006/2007.
- Richard I. Normandský (933-996).
- Eduard III. Vyznavač byl ve Fécampu v exilu.
- Vilém z Volpiana, piedmontský religionista a náboženský reformátor, narozený v roce 962 v Itálii a pohřbený ve Fécampu v roce 1031.
- Rémi z Fécampu, první biskup z Lincolnu.
- Wace, spisovatel, který ve Fécampu pobýval.
- Pierre de Fécamp, kronikář, který psal o historii Normandie.
- Louis-Thomas Dufour (1613-1647), filolog.
- Louis-Armand Chardin, (1755-1793), hudební skladatel.
- Alexandre Le Grand, průmyslník, vytvořil likér Bénédictine.
- Guy de Maupassant ve Fécampu bydlel.
- Paul Vasselin, republikánský politik.
- Gustave Lambert, hydrolog a výzkumník, žil ve Fécampu.
- Jacques Mazoyhie, fécampský rejdař.
- Jean Lorrain, spisovatel.
- Jean Accart, pilot za 2. světové války, narozený ve Fécampu.
- Pierre Carron (1932), sochař a malíř.
- Bella Pochez, členka odboje, žila ve Fécampu a zemřela v Auschwitz.
- Léon Dufour, pediatr, zakladatel Goutte de Lait.
- René Legros, vynálezce.
- Fernand Le Grand, průkopník nezávislého rozhlasu.
- José Carreno, výtvarník a poradce v oblasti nových technologií.
- Étienne Chicot, komik.
- Jean Gaumy, fotograf, žil ve Fécampu.
- Louis Levacher, malíř a sochař.
- Philippe Porée-Kurrer, romanopisec.
- David Belle (1973), vytvořil Parkur.
- Emile Jean Jules, řečený Jef Friboulet, malíř a sochař.
- Tony Parker, francouzský basketbalista, začínal ve Fécampu.
- Xavier Lecoeur, fécampský lodivod, vítěz transatlantické plavby Quebec - St. Malo. Nejmladší Francouz, který sám přeplul Atlantik.
- Alexandre Bertin, malíř
- Anita Conti, oceánoložka a fotografka
Rheinfelden (Bade), Německo
Mouscron, Belgie
Vale of Glamorgan, Pays de Galles
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
