Fokker Eindecker
From Wikipedia, the free encyclopedia
Fokker Eindecker byl německý jednomístný stíhací letoun z období první světové války, který navrhl nizozemský konstruktér Anthony Fokker. Tento jednoplošník, dokončený v dubnu 1915, byl prvním německým letounem, konstruovaným od počátku jako stíhací. Byl to také vůbec první letoun, vybavený synchronizačním zařízením, díky kterému mohl pilot střílet z kulometu skrz okruh vrtule, aniž by ji poškodil, což byl zásadní technický pokrok.
Fokker Eindecker | |
---|---|
Ukořistěný Fokker E.III 210/16 v letu u města Upavon, v hrabství Wiltshire, v roce 1916 | |
Určení | stíhací letoun |
Výrobce | Fokker |
Šéfkonstruktér | Anthony Fokker |
Zařazeno | 1915 |
Vyřazeno | 1916 |
Uživatel | Německo |
Vyrobeno kusů | 416 |
Varianty | M.5K/MG E.III E.II E.III E.IV |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Díky nasazení Eindeckerů získalo německé letectvo (Luftstreitkräfte) značnou výhodu nad letouny protivníka a to na celé období od července 1915 do počátku roku 1916. Tomuto období, kdy měly spojenecké letouny jen omezené možnosti obrany vůči Eindeckerům, Angličané říkali Fokker Scourge.
Fokker Eindecker vznikl v celkem pěti variantách a 416 kusech:
- Fokker M.5K/MG (A.III) - předsériová varianta, 5 kusů
- Fokker E.I - 68 kusů
- Fokker E.II - 49 kusů
- Fokker E.III - 249 kusů
- Fokker E.IV - 49 kusů