český spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
František Lazecký (18. srpna 1905 Tísek[1] – 16. listopadu 1984 Praha) byl moravský knihovník, spisovatel a básník katolické orientace.
František Lazecký | |
---|---|
Rodné jméno | František Josef Lazecký |
Narození | 18. srpna 1905 Tísek Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 16. listopadu 1984 (ve věku 79 let) Praha Československo |
Alma mater | ČVUT |
Povolání | knihovník, básník, prozaik a redaktor |
Titul | Ing. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v rodině rolníka Josefa Lazeckého (1873) a Amalie rozené Tisovské (1882). R. 1942 se ve Frýdlantě oženil s Květuší Kavkovou (1916–1988).[1]
Po studiu na měšťanské škole v Klimkovicích, studoval od roku 1921 na vyšší hospodářské škole v Opavě, kde mezi jeho učiteli byl i regionální spisovatel Vojtěch Martínek. Po maturitě r. 1925 studoval na Vysoké škole zemědělského inženýrství (tehdy součást ČVUT) a roku 1930 získal titul inženýra. Souběžně studoval jeden rok knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (UK) a v letech 1928–1929 státní knihovnickou školu.[2]
Od roku 1930 byl knihovníkem Ústřední zemědělské a lesnické knihovny Československé akademie zemědělských věd v Praze. V letech 1946–1952 a 1956–1959 byl jejím ředitelem a v letech 1959–1962 externě přednášel knihovnictví na Filozofické fakultě UK. Přispíval do několika katolických literárních časopisů (Akord, Řád aj.) Roku 1969 odešel do důchodu a věnoval se pouze psaní a literatuře, zejména pro děti. Byl členem Umělecké besedy v Praze, Moravského kola spisovatelů v Brně (1943–1948) a Sdružení slezských umělců v Opavě.
Do literatury vstoupil lyrikou, která až barokně emfaticky představovala spor duše s tělem (sbírky Krutá chemie, Kříže). Koncem 30. let zjednodušil formu veršů, až k písňovému rytmu, a také témata: začal psát především o domově. Překládal například písně Ludwiga van Beethovena, F. Schuberta nebo M. P. Musorgského, podílel se na překladu Starého zákona a katolického breviáře. Po roce 1945 se začal zabývat tvorbou pro děti, přičemž čerpal z folklorní tradice Slezska (zejm. pohádky). Básně ze 70. let jsou považovány za vrchol jeho tvorby (sbírky Hledání klíčů, Jenom vzlyk temnot). Psal i eseje, v předválečných letech hlavně s historickou tematikou.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.