František Nepil (10. února 1929 Hýskov – 8. září 1995 Praha) byl český spisovatel.
František Nepil | |
---|---|
Narození | 10. února 1929 Hýskov Československo |
Úmrtí | 8. září 1995 (ve věku 66 let) Praha Česko |
Místo pohřbení | Stradonice |
Povolání | spisovatel, prozaik, rozhlasový moderátor a scenárista |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Po maturitě na obchodní akademii (1948) se stal propagačním referentem. V této době pracoval i jako textař.
Od šedesátých let publikoval mj. v časopisech Plamen, Literární noviny, Dikobraz, Kmen či Tvorba.
Od roku 1969 pracoval v redakci vysílání pro děti a mládež v Československém rozhlase. Dlouhá léta působil jako autor a osobitý vypravěč celoročních cyklů minifejetonů. Od roku 1972 byl spisovatelem na volné noze.
„ | Kdybych měl říci, čím je František Nepil, řekl bych, že vypravěčem. A to je vzácné, protože vypravěčů ubývá. Kdyby v nějaké zemi ubývalo hlíny, mizeli by hrnčíři. A vypravěčů ubývá po celém světě proto, že mizí posluchači. Ono totiž vyprávět je těžké. Skoro tak těžké, jako naslouchat. František Nepil je rozený vypravěč, ne snad povoláním, ale posláním. Když se ozve jeho hlas, zabrání to člověku spěchat. A teprve potom pochopíme, že jsme vlastně nikam nespěchali a čas, kdy jsme se zastavili s Františkem Nepilem, byl časem dobrým a požehnaným. | “ |
— Miroslav Horníček |
V březnu 1995 přednesl na výstavě T.G. Masaryk, člověk a umění, kterou uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí v Praze na Národní třídě, poutavé a výborně připravené přednášky "Masarykovy cesty světem" a o "Generálovi Hasalovi-Nižborském". Masarykovy cesty doložil i vhodně vypracovanou speciální mapou. Zajímavé bylo tehdy i jeho vyprávění o osudech památek na prezidenta Masaryka na Křivoklátsku (most TGM ve Zbečně, busta v Nižboru) a v okolí jeho rodného Hýskova, kam se dokonce dostal TGM z Lán i na koni.
Byl velkým obdivovatelem a příznivcem sportu a konkrétně pražské Sparty.[1]
Jeho dílo bylo populární i díky jeho ranním rozhlasovým vystoupením.
Kromě této tvorby je autorem řady scénářů a televizních pohádek.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.