český poslanec Českého zemského sněmu, notář, novinář a podnikatel From Wikipedia, the free encyclopedia
František Skrejšovský, křtěný František (1. srpna 1837 Libišany[2] – 21. července 1902 Vsetín[3]) byl český právník, podnikatel, novinář a politik.
František Skrejšovský | |
---|---|
František Skrejšovský (1886) | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1874 – 1876 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873[1] – 1879 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Národní str. |
Narození | 1. srpna 1837 Libišany Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. července 1902 (ve věku 64 let) Vsetín Rakousko-Uhersko |
Choť | Kateřina Skrejšovská-Uhlířová |
Příbuzní | Jan Stanislav Skrejšovský (sourozenec) |
Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
Profese | spisovatel, novinář, redaktor, vydavatel a editor |
Náboženství | pravoslaví |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeho bratr Jan Stanislav Skrejšovský (1831–1883) byl známým staročeským politikem a redaktorem. Manželka Kateřina Skrejšovská-Uhlířová (1836–1912) se proslavila jako malířka.
František Skrejšovský studoval právo na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1844 získal titul doktora práv. Od roku 1865 byl majitelem tiskárny v Praze. Roku 1867 založil a následně vydával Světozor jako reprezentativní český obrázkový časopis. Od roku 1872 s ním vycházela i módní příloha Bazar, jejíž vydávání ovšem skončilo z finančních důvodů roku 1875. Spolu s bratrem se podílel na vydávání listu Politik, ale projekt mu přinesl velkou finanční ztrátu. Patřil mu dům s tiskárnou v Krakovské ulici a kromě vydavatelských aktivit byl i majitelem velkoobchodu s dřívím v Podskalí a podniku na výrobu parket.[4]
Byl rovněž politicky činný v Národní (staročeské) straně. V letech 1874–1876 působil jako poslanec Českého zemského sněmu.[4] V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Hradec Králové, Jaroměř, Nové Město atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil, čímž byl jeho mandát prohlášen za zaniklý.[5]
V letech 1886–1889 vydával rusofilský časopis Východ (roku 1888 dokonce sám konvertoval k pravoslaví). V 90. letech 19. století se stáhl z veřejného života a působil jako notář ve Vsetíně.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.