Skotská gaelština
keltský jazyk / From Wikipedia, the free encyclopedia
Skotská gaelština (gaelsky Gàidhlig, anglicky Gaelic, [gálik]) je goidelský jazyk keltské větve indoevropské jazykové rodiny. Je příbuzná irštině a manštině. Společně se skotštinou a angličtinou je jedním z jazyků, kterými se hovoří ve Skotsku.
Skotská gaelština (Gàidhlig) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Skotsko Skotsko |
Počet mluvčích | 62 000 |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Bòrd na Gàidhlig |
Úřední jazyk | Skotsko Skotsko |
Kódy | |
ISO 639-1 | gd |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | gla |
Ethnologue | GLS |
Wikipedie | |
gd.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dodnes jí mluví skotští Gaelové na severozápadním pobřeží Skotska, na souostroví Hebridy a část také v kanadském Novém Skotsku, kde si někteří Skotové dodnes udržují své tradiční zvyky.
Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo ve Skotsku 92 400 lidí (1,9 % skotské populace) schopných číst, psát, mluvit nebo rozumět gaelsky. Více než polovina jich žije v oblasti Highlands (Vysočina). Nezanedbatelná část gaelských mluvčích žije ve městech, např. přes 20 % jich žije v glasgowské aglomeraci.[1]
Gaelština nemá ve Skotsku status úředního jazyka, skotská vláda se ji však snaží chránit jako menšinový jazyk. V oblastech s gaelsky mluvícím obyvatelstvem jsou úřední nápisy a silniční ukazatele dvojjazyčné. Jednacím jazykem Skotského parlamentu je angličtina, ale občané mají právo se na parlament nebo jednotlivé poslance obracet v gaelštině a dostat gaelskou odpověď. Pokud poslanec gaelštinu neovládá, musí sám zařídit překlad a parlament mu posléze náklady proplatí.[1]