György Széchenyi
uherský šlechtic a římskokatolický arcibiskup From Wikipedia, the free encyclopedia
uherský šlechtic a římskokatolický arcibiskup From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří Sečenský (maďarsky Széchényi (příp. Szécsényi) György, 1592, Szécsény – 18. února 1695, Bratislava) byl uherský šlechtic z rodu Széchényiů a byl zakladatelem jeho hraběcí linie (Széchenyi de Sárvár-Felsővidék). Působil jako duchovní, zastával několik biskupských úřadů v Uhersku a nakonec se stal arcibiskupem ostřihomským a uherským primasem. Vystupoval jako odhodlaný protireformační bojovník.
| Jiří Széchenyi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1592 Szécsény |
| Úmrtí | 18. února 1695 (ve věku 102–103 let) Bratislava |
| Povolání | katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Márton Széchényi |
| Funkce | biskup péčský (od 1647) biskup vesprémský (od 1653) rábský biskup (od 1665) kaločský arcibiskup (od 1678) ostřihomský arcibiskup (od 1686) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Sečenský nejprve absolvoval nižší školy v Gyöngyösi a Trnavě, a po studiích humanitních oborů, od roku 1625 studoval teologii na nově založeném Pázmáneu ve Vídni.
V březnu 1631 byl vysvěcen na kněze. Tři měsíce byl kaplanem v Šaľe a 7. února 1632 se stal ostřihomským kanovníkem. Od roku 1636 byl arcijáhnem trnavským, od roku 1638 prorektorem v Novém Městě nad Váhem, od roku 1641 byl arcijáhnem zvolenským. Roku 1644 byl jmenován biskupem pécským. V témže roce se účastnil mírových jednání s Jiřím I. Rákóczim v Linci.
V roce 1685 se stal arcibiskupem v Ostřihomi (1685–1695) a tím i uherským primasem, tedy nejvyšším představitelem církve v Uhrách s čestným titulem „prodigium munificentiae“. Za svého úřadování založil několik jezuitských klášterů a kolegií.
Provedl také řadu stavebních úprav pevnosti v západomaďarském Sümegu. Nechal město obehnat kamennou zdí s pěti rohovými baštami se zdobnými branami. V téže době pak nechal postavit Tarisznyavár (maď. tarisznya – „ranec“, „batoh“ a vár – „hrad“).
Roku 1697 mu císař Leopold I. udělil hraběcí titul s predikátem Széchenyi de Sárvár-Felsővidék. Tato rodová linie později sehrála významnou roli v emancipaci maďarského národa.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Széchenyi na Wikimedia Commons | Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky |
 |
biskup čanádský 1643–1644 |
|
Nástupce: Zikmund Zsongor |
| Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky |
 |
biskup péčský 1644–1648 |
|
Nástupce: Pavel Hoffmann |
| Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky |
|
biskup veszprémský 1658–1667 |
|
Nástupce: Pavel Hoffmann |
| Předchůdce: Jan Püsky |
|
biskup rábský 1658–1667 |
|
Nástupce: Leopold Karel z Koloniće |
| Předchůdce: Jan Püsky |
|
arcibiskup kaločský 1667–1685 |
|
Nástupce: Jan Gubasóczy |
| Předchůdce: Juraj Pohronec-Slepčiansky |
|
arcibiskup ostřihomský a primas uherský 1685–1695 |
|
Nástupce: Leopold Karel z Koloniće |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
