Heřman Černín z Chudenic
český hofmistr a šlechtic / From Wikipedia, the free encyclopedia
Heřman Václav Černín z Chudenic (německy Herman Graf Czernin von und zu Chudenitz; 24. července 1576[1][2] Nedrahovice[2][3] – 7. března 1651[1][2][4] Petrohrad[2] nebo Praha[5]), zvaný Tureček,[1][6][7] byl český šlechtic z rodu Černínů z Chudenic, od roku 1607 (resp. 1610) v panském stavu a od roku 1627 v hraběcím.
Heřman Václav Černín z Chudenic | |
---|---|
Heřman Černín jako císařský vyslanec | |
Nejvyšší zemský hofmistr Českého království | |
Ve funkci: 4. únor 1651 – 7. březen 1651 | |
Panovník | Ferdinand III. |
Předchůdce | Bernard Ignác Jan z Martinic |
Nástupce | Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz |
Nejvyšší zemský komorník Českého království | |
Ve funkci: 1. duben 1650 – 1651 ? | |
Panovník | Ferdinand III. |
Předchůdce | Bernard Ignác Jan z Martinic |
Nástupce | Jan Hartwig z Nostitz |
Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
Ve funkci: 1649 – 1650 | |
Panovník | Ferdinand III. |
Předchůdce | František Karel Matyáš ze Šternberka |
Nástupce | Jan Hartwig z Nostitz |
Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
Ve funkci: 26. červen 1645 – 1648 | |
Panovník | Ferdinand III. |
Předchůdce | Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka |
Nástupce | Jindřich Volf Berka z Dubé |
Hejtman Litoměřického kraje | |
Ve funkci: 1629 – ? | |
Císařský vyslanec k tureckému sultánovi | |
Ve funkci: 1644 – 1645 | |
Panovník | Ferdinand III. |
Ve funkci: 1616 – 1617 | |
Panovník | Matyáš |
Komorník arcivévody Ferdinanda II. | |
Ve funkci: 1616 – ? | |
Hejtman Starého Města pražského | |
Ve funkci: 1613 – 1623 | |
Panovník | Matyáš, Ferdinand II. |
Vrchní hejtman komorních panství Brandýs nad Labem, Benátky nad Labem, Lysá nad Labem, Pardubice a Přerov | |
Ve funkci: ? – ? | |
Panovník | Rudolf II. |
Nejvyšší královský lovčí | |
Ve funkci: 1606 – ? | |
Panovník | Rudolf II. |
Nejvyšší komorník nad stříbrem | |
Ve funkci: 1. únor 1600 – ? | |
Panovník | Rudolf II. |
Narození | 24. červenec 1576 Nedrahovice Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Úmrtí | 7. březen 1651 Kost[zdroj?] Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | katedrála svatého Víta |
Titul | 1607 panský stav (oficiálně uznáno 1610) 1623 říšský baron 8. červen 1627 hrabě |
Choť | I. Marie Anna Čáslava, rozená Svárovcová z Oseka († 1624) II. (1625) Anna Saloména Hradišťská z Hořovic († 1632) III. (1633) Sylvie Kateřina Černínová z Carretto-Millesima (1606–1664) |
Rodiče | Jan Czernin z Chudenic (1554–1580) a Marianna z Říčan |
Děti | bezdětný |
Příbuzní | sestra: Kateřina Eva, provdaná Harantová z Polžic a Bezdružic († 1597) bratr: Vilém Černín z Chudenic († 1629) bratr: Humprecht III. Černín z Chudenic (1570–1632) bratr: Diviš Černín z Chudenic († 1621) děd: Diviš Černín z Chudenic († po 1548) babička: Eliška, rozená Bohuchvalová z Hrádku († po 1549) strýc: Humprecht Černín z Chudenic († 1601) synovec: Jan Křtitel Adam Černín z Chudenic (1597–1642) synovec: Václav Diviš Černín z Chudenic († 1660) prasynovec: Humprecht Jan Černín z Chudenic (1628–1682) švagr: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621) |
Zaměstnání | diplomat a voják |
Profese | šlechtic |
Commons | Heřman Czernin z Chudenic |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Za vlády císaře Rudolfa II. byl komořím nad stříbrem (stříbrníkem),[3] od roku 1616 komořím arcivévody Ferdinanda, císařským radou a hejtmanem Starého Města pražského,[8] od roku 1629 byl hejtmanem Litoměřického kraje.[9] V letech 1598–1599 podnikl se se svým švagrem Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic (1564–1621) cestu do Svaté země a Egypta, následně byl letech 1616–1617 a 1644–1645 císařským vyslancem k tureckému sultánovi. Od roku 1645 byl místodržícím v Českém království. Zastával nejvyšší zemské úřady – postupně byl nejvyšším dvorským sudím, nejvyšším zemským sudím, nejvyšším zemským komorníkem a v roce 1651 nakonec nejvyšším hofmistrem Českého království. Po bitvě na Bílé hoře patřil k nejvýznamnějším a nejbohatším šlechticům v Českém království.