From Wikipedia, the free encyclopedia
Hizballáh nebo Hizbulláh (arabsky حزب الله; česky Strana Alláhova neboli Strana Boží), celým názvem také Al Muqáwamat ul Islámíjatu fí Lubnán (arabsky المقاومة الإسلامية في لبنان, česky Islámský odpor v Libanonu) je libanonská šiítská politická a teroristická organizace existující od roku 1982. Věhlas si získal vojenským odporem vůči Izraeli, a to hlavně po jeho invazi do Bejrútu v roce 1982. Hizballáh je materiálně a finančně podporován Íránem. S výcvikem bojovníků Hizballáhu pomáhaly Íránské revoluční gardy.[1][2] Írán mj. řídí zakládání dalších organizací napojených na Hizballáh v ostatních zemích. Nemalou podporu získává Hizballáh také ze Sýrie. EU, Spojené státy, Nizozemsko, Spojené království, Egypt, Izrael, Austrálie, Německo a Kanada klasifikují Hizballáh jako teroristickou organizaci.[3][4][5][6] Jeho vojenské křídlo zařadila Evropská unie dne 22. července 2013 na seznam teroristických organizací,[7] především kvůli zapojení do bojů v syrské občanské válce na straně Bašára al-Asada.
Hizballáh | |
---|---|
حزب الله | |
Vlajka Hizballáhu v íránském Teheránu na pohřbu velitele revolučních gard. Vlajka Hizballáhu v íránském Teheránu na pohřbu velitele revolučních gard. | |
Datum založení | 1985 (oficiálně) |
Předseda | Hasan Nasralláh |
Zakladatel | Mohammad Hussein Fadlallah, Ali Akbar Mohtashamipur a Imád Mugníja |
Sídlo | Dahieh, Bejrút, Libanon |
Ideologie | |
Politická pozice | nedefinovaná de facto krajní pravice |
Náboženství | ší'itský islám |
Barvy | žlutá, zelená |
Volební výsledek | 10.93 % (2009) |
Oficiální web | http://www.moqowama.org |
Zisk mandátů ve volbách | |
Parlament | 12/128
|
Vláda | 2/30
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název hnutí Hizballáh vychází ze stejného pojmu v koránu, který v určitém období své prorocké mise používal prorok Muhammad jako ekvivalent výrazu „umma“ (امة) – „obec věřících“.
Hizballáh má tři základní cíle:
Hizballáh byl založen začátkem 80. let 20. století šíitskými náboženskými činiteli a přívrženci Ajatolláha Chomejního, kteří byli ohromeni vítězstvím islámské revoluce v Íránu. Cílem tohoto hnutí bylo vytvořit z Libanonu islámský stát a zlepšit práva šiítů v libanonské společnosti. Duchovním vůdcem celého hnutí se stal Šejch Muhammad Husajn Fadlalláh. Velitelem vojenského křídla označovaného jako Islámský odpor se stal Abbás al-Músáví. Základna Hizballáhu se nacházela v provincii Baalbek v severní části údolí Biqáa. Později se k Hizballáhu připojila šíitská skupina Amal (امل – Naděje) vedená Hasanem Nasralláhem, který se po smrti Šajcha Muhammada Fadlalláha stal nejvyšším sekretářem Hizballáhu. Skupina je rozdělena do tří organizací subjektů: Bajt ul-Mál, Džihád ul Binná a Islámský odpor. Finanční podpora se získává z Íránu, Sýrie a darů libanonských šíitů.
Od založení Hizballáhu do současnosti je odstranění státu Izrael pro Hizballáh hlavním cílem. Hizballáh bojuje nejen proti vládě a politice státu Izrael, ale i každému židovskému občanu, který žije v Izraeli. Jeho manifest 1985 údajně uvádí, že Náš boj skončí pouze tehdy, až tento stát (Izrael) bude zničen. Generální tajemník Nasralláh prohlásil, že Izrael je ilegální uchvatitel, který je založen na lži a domnívá se, že teprve zničení Izraele přinese mír na Blízkém východě. Není východiska z konfliktu v tomto regionu s výjimkou zmizení Izraele. V rozhovoru s Washington Post, Nasralláh řekl: Jsem proti jakémukoliv usmíření s Izraelem. Domnívám se, že jeho přítomnost je protiprávní." V prohlášení Hizballáhu z roku 1992 se přímo tvrdí[8]Je to otevřená válka až do eliminace Izraele a do smrti posledního Žida na Zemi
Izraelská okupace farem Šibáa a věznění libanonských občanů v izraelských věznicích je často používáno jako záminka pro pokračující nepřátelské akce Hizballáhu proti Izraeli i po stažení z Libanonu v roce 2000.
حزب الله | |
---|---|
Účast na Libanonské občanské válce, Druhé libanonské válce a Občanské válce v Sýrii | |
Základní info | |
Aktivní | 1982–současnost |
Operační území | Libanon |
Ideologie | ší'itský islamismus antisionismus ší'itský džihádismus |
Velitel | Hasan Nasralláh |
Základny | Libanon |
Síla | 20 000–50 000 |
Spojenci | Libanon Írán Sýrie Rusko Irák Severní Korea Hamás |
Oponenti | Izrael Turecko Jiholibanonská armáda Al-Káida Islámský stát Syrská svobodná armáda An-Nusrá |
Konflikty/boje | Libanonská občanská válka Druhá libanonská válka Občanská válka v Sýrii |
Řízení Hizballáhu je v souladu s principem vlády Velájat-e fakíh (ولایت فقیه), který je založen na rozhodování znalců islámského práva, kteří jako jediní mohou provádět důležitá rozhodnutí (např. vyhlásit fatwu nebo džihád). Pokud se poradní shromáždění nemůže dohodnout, obrátí se na nejvyššího vůdce Sajjida Alího Chameneího, který je nejvyšší autoritou šíitského islámu.
Nejvyšším rozhodovacím orgánem Hizballáhu je Madžlis aš Šúrá (مجلس الشوری / Poradní shromáždění), které je tvořeno 12 vysoce postavenými duchovními. Tito duchovní mají na starosti důležitá rozhodnutí týkajících se akcí Hizballáhu. Poradní shromáždění se dělí na sedm speciálních výborů:
Madžlis aš Šúrá al Qarár (مجلس الشوری القرار / Správní shromáždění) Toto shromáždění vedl do své smrti Šejch Muhammad Husajn Fadlalláh. Shromáždění je tvořeno 11 duchovními s odpovědností za všechny strategické kroky hnutí.
Hnutí Hizballáh je financováno prostřednictvím darů šíitských muslimů nebo prostřednictvím náboženské daně zvané Zakát přímo po páteční modlitbě. Největší podpory jak materiální, tak finanční, se Hizballáhu dostává ze strany Íránu a Sýrie. Odhaduje se, že Írán dává Hizballáhu 60 - 100 milionů EUR ročně. Některé odhady hovoří o více než 200 miliónech USD ročně. Všechny tyto finanční prostředky jsou zpravovány zvláštním fondem Bajt ul Mál (بیت المال),se sídlem v Bejrútu, jehož hospodaření je pod kontrolou vůdce hnutí Hasanem Nasralláhem.
Hizballáh organizuje rozsáhlý sociální program prostřednictvím subjektu Džihád ul Binná (جهاد البناء). Tato instituce financuje stavbu nemocnic, škol a opravy objektů zničených izraelskou armádou. Hizballáh také zřídil institut Aš Šahíd الشهید (Mučedník), který zaručuje poskytování bydlení a výdaje na vzdělávání pro rodiny bojovníků, kteří zemřou v boji. Ředitelství Džihád al-Binná 'se nachází na jižním předměstí Bejrútu.
Společně s hnutím Amal je Hizballáh jednou ze dvou hlavních stran zastupující šiítskou komunitu v Libanonu. Obě strany uzavřely dohodu a vzájemně se v případě potřeby podporují. Hizballáh je zastoupen v libanonském parlamentu od roku 1992, kdy získal 12 z 128 křesel. V roce 1996 získala strana 10 křesel. Hizballáh posílil své zastoupení v libanonském parlamentu po volbách, které proběhly v květnu a červnu 2005. Ve 128členném parlamentu má hnutí nyní 14 poslanců (předtím 8) a ve vládě má dva ministry a třetí je jím podporován. V roce 2006 vypukl izraelsko-libanonský konflikt poté, co vojáci Hizballáhu zaútočili raketami a minomety na severoizraelské město Šlomi, zabili tři vojáky a dva (Ehuda Goldwassera a Eldada Regeva) zajali. Hizballáh utrpěl menší ztráty, získal ale neobvykle velkou podporu muslimské veřejnosti.[9]
Hnutí Hizballáh provozuje satelitní televizní vysílání Al Manár (arabsky Maják/المنار) a rozhlasovou stanici an Núr (arabsky Světlo/النور) a týdeník as Safír (arabsky السفیر Vyslanec). Stanice Al Manár se sídlem v Bejrútu zahájila své vysílání v roce 1992 za finanční pomoci Íránu a je hlavním nástrojem psychologické války proti Izraeli (v terminologii Hizballáhu sionistickému nepříteli). Vysílání této stanice bylo již zakázáno v některých evropských zemí z důvodu popírání holokaustu. Al Manár šíří hlavně pořady zaměřené naproti Izraeli a podpoře nacionalismu.
Vojenské křídlo Hizballáhu je označované jako Islámský odpor. Ten má podle odhadů asi 1000 aktivních bojovníků, ale v případě potřeby může Hizballáh mobilizovat až 10 000 dobrovolníků.[9] Výzbroj je získávána především z Íránu, Sýrie a ČLR. Vojenský výcvik rekrutů probíhá hlavně v jižním Libanonu a ve výcvikových střediscích v Íránu a je plně pod dohledem Íránských revolučních gard.
Hizballáh prohlašuje, že vlastní přibližně 30 000 raket různého druhu (izraelské odhady se pohybují až na pětinásobku u čísla 150 000). Jedná se hlavně o neřízené rakety BM-21 a BM-27. Dále vlastní íránské rakety Zelzel 2 s doletem až 400 km, rakety Fadžr-5 s doletem 45 km a protiletadlové střely SA-16. Podle izraelských médií vlastní i několik raket Scud původem ze Sýrie, ovšem tato informace byla Sýrií i Hizballáhem popřena. V roce 2005 dodal Írán do Libanonu i několik svých moderních protilodních raket Kosar. Jedna z nich v roce 2006, při izraelské intervenci v Libanonu silně poškodila korvetu třídy Saar, vlajkovou loď izraelského námořnictva INS Hanit . Hizballáh je také vybaven několika bezpilotními průzkumnými letouny typu Mohadžer / Mohajer.
Hizballáh v průběhu posledních let radikálně změnil své metody boje. Na popud svého ochránce Íránu zavrhl tradiční metody teroristických organizací, které uplatňoval v prvních deseti letech své existence, a přeměnil se ve vojenskou organizaci využívající stále sofistikovanějších metod boje.[9]
K zastavení izraelského postupu v Libanonu v roce 2006 nasadil Hizballáh nejnovější verze kumulativních náloží, výbušnin, naváděných raket a zdokonalené taktiky léčky, útoku z davu či využívání klamných cílů a bunkrů.[9] Sítě izraelských obranných radarů nezvládly nápor ohromujícího množství raket, které na Izrael Hizballáh vypálil. Zpráva Winogradovy komise shrnující oficiální izraelské vyšetřování 34 denní libanonské války v létě 2006 vyjádřila, že polovojenská organizace po několik týdnů odolávala nejsilnější armádě Blízkého východu mající pod kontrolu vzdušný prostor i početní a technickou převahu.[9]
Hizballáh se účastní občanské války v Sýrii na straně vlády Bašára al-Asada. Podle odhadů v syrské válce ztratil až tisíc bojovníků.[10] Syrští povstalci také zaútočili na Hizballáh v Libanonu. Fronta an-Nusrá a později Islámský stát ovládli část území pohraničí Libanonu, na které Hizballáh útočí jak z Sýrie, tak z Libanonu. Pozice Hizballáhu v Sýrii několikrát bombardoval Izrael. Během jednoho náletu zabil také Íránského generála revolučních gard.[11]
Hnutí Hizballáh vede teroristické útoky na nejrůznější cíle, přesto ho například BBC neoznačuje za teroristické hnutí.[12]
1982–1988 — únosy a vraždy amerických občanů
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.