Hierarchie

From Wikipedia, the free encyclopedia

Hierarchie (řec. ἱερός hieros, posvátný, a ἄρχω, ἄρχειν archó, archein, vládnout) je uspořádání nadřazenosti a podřízenosti tak, že každý prvek kromě nejvyššího je podřízen právě jednomu nadřízenému. Schéma hierarchie tak tvoří strom či pyramidu.

Hierarchický strom

Hierarchie původně označuje pevné uspořádání nadřízenosti a podřízenosti v kněžstvu: nejvyšší kněz se nazýval hierarchés. V tomto smyslu se i dnes hovoří o církevní hierarchii – soustavě nadřízeností zejména v katolické církvi. Později se používala i pro jiné složitější systémy hodností s více vrstvami či patry nadřízenosti a podřízenosti, například mezi úředníky nebo v armádě.

Hierarchický systém, uspořádání vědomostí lidstva v Diderotově Encyklopedii z roku 1751

Pojem hierarchie obecně zdůrazňuje následující rysy:

  1. systém počítá pouze se vztahy nadřízenosti a podřízenosti;
  2. každý prvek (kromě nejvyššího) má právě jeden nadřazený;
  3. uspořádání je stálé, neměnné;
  4. větší počet úrovní či „pater“ nadřízenosti a podřízenosti.

V přeneseném smyslu se mluví o hierarchii hodnot nebo hierarchii věd, uspořádaných podobně. Něco jako „hierarchické uspořádání“ vzniká spontánně v biologické evoluci i ve složitých technických systémech. Také systémy vyhledávání a řazení informací jsou založeny na hierarchickém (stromovém) uspořádání dat.