Historia Francorum (Řehoř z Tours)
dílo sepsané Řehořem z Tours / From Wikipedia, the free encyclopedia
Historia Francorum původním názvem Decem libros historiarum (Deset knih historie) je desetisvazkové dílo z 6. století, jehož autorem je franský biskup a historik Řehoř z Tours. Kronika popisuje dějiny světa a církve, od Genesis až po vládu merovejských králů v roce 572, k nimž byl přidán soubor zpráv o životě velšských svatých, taktéž do roku 572.[1] Kronika je psaná latinsky z eschatologické perspektivy. Po smrti Řehoře v roce 574 byl název kroniky sjednocen pod názvem Livre(s) des miracles.
Historia Francorum | |
---|---|
Přední strana rukopisu z konce 7. století uchovaný ve francouzské národní knihovně. | |
Autor | Řehoř z Tours |
Původní název | Decem libros historiarum |
Země | Franská říše |
Jazyk | latina |
Žánr | kronika, historie |
Datum vydání | 574 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kronika klade velký důraz na merovejskou Galii, kterou Řehoř z Tours znal lépe než zbytek světa. Pět z deseti knih a Livre de miracles popisují autorovu dobu. Posledně jmenované dílo podává poněkud ponurý obraz, zdůrazňující katastrofální důsledky chování některých současných králů, na rozdíl od chování jejich křesťanských předků, počínaje Chlodvíkem I. Kronika je jediným dochovaným zdrojem, který popisuje vázu ze Soissons či křest Chlodvíka.
Dílo bylo později přejmenováno na Historia Francorum či Gesta francorum. Díky této práci byl Řehoř z Tours považován za otce národních dějin Franků, hlavního merovejského historika a jeho dílo za nejvýznamnější dochovaný zdroj o vládách merovejských králů.[2] Dílo autora bylo určeno tehdejšímu křesťanskému lidu tak, aby zlepšilo jeho znalosti historie s ohledem na obrácení barbarského národa Franků, na křesťanskou víru.[3]
Později mohlo dílo Historia Francorum posloužit jako inspirace pro další kronikáře, včetně díla Historia ecclesiastica gentis Anglorum Bedy Ctihodného. Možná právě kvůli Bedově knize, jedné z nejpopulárnějších ve středověké Evropě, byla Řehořova kniha přejmenována na Historia ecclesiastica Francorum (Církevní dějiny Franků).
V díle Historia Francorum pokračovali během následujících staletí neznámí autoři, kteří byli označení jako Fredegarius či Fredegar.