Hádés
Řecký bůh podsvětí / From Wikipedia, the free encyclopedia
V řecké mytologii je Hádés (2. pád Háda, řecky též Plútón, latinsky Pluto, řecky ᾍδης) bůh podsvětí. Je nejstarším synem Titána Krona a Rheii. Po narození ho Kronos pozřel, protože se bál, že ho některý ze synů zbaví vlády. Když jej a jeho mladšího bratra Poseidóna jejich nejmladší bratr Zeus po velkém boji z Kronových útrob osvobodil, Hádovi po dělení světa připadla říše mrtvých. Hádés unesl do podsvětí dceru bohyně Démétér Persefonu a učinil z ní svou manželku a spoluvládkyni nad říší mrtvých. Hádés nebyl mezi bohy oblíben a své sídlo zpravidla neopouštěl. Byl vykreslován jako přísný a nekompromisní, ale spravedlivý a zodpovědný bůh. Do věcí mezi nebem a zemí se příliš nepletl, neboť věděl, že „každý kdo se jednou narodil, musí dříve či později vejít do Hádova domu“.
Hádés | |
---|---|
Hádés a Kerberos | |
Symboly | Kerberos |
Sídlo | Podsvětí |
Partner | Manželka Persefona |
Rodiče | Rheia a Kronos |
Sourozenci | Démétér, Héra, Hestiá, Poseidón, Zeus |
Římský ekvivalent | Pluto |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Z obětních zvířat měl nejraději černé ovce, při jejich zabíjení se však obětující musel dívat jinam. Ze stromů mu byl zasvěcen cypřiš a z květin narcis. Jeho jméno původně asi znamenalo „Neviděný“ (předřecký základ *n̥-wid-).
Staří Řekové se báli vyslovovat Hádovo jméno, proto se už v archaickém období začala používat perifráze Plútón, což znamená „boháč“. Byla inspirována představou, že Hádovým majetkem je vše, co se nachází pod zemí, tedy úrodná půda i nerostné bohatství. Staří Italikové uctívali boha podsvětí jménem Orkus, spojením jeho kultu s řeckým Hádem-Plútem vznikl římský bůh Pluto.