From Wikipedia, the free encyclopedia
Ina Marie von Bassewitz (Ina Marie Helena Adéla Elisa; 27. ledna 1888, Bristow – 17. září 1973, Mnichov) byla německá aristokratka a manželka prince Oskara Pruského.
Ina Marie von Bassewitz | |
---|---|
pruská princezna hraběnka z Ruppinu | |
Úplné jméno | Ina Marie Helena Adéla Elisa |
Narození | 27. ledna 1888 Bristow, Meklenbursko-Schwerinské velkovévodství, Německé císařství |
Úmrtí | 17. září 1973 (ve věku 85 let) Mnichov, Bavorsko |
Pohřbena | hrad Hohenzollern, Bádensko-Württembersko, Německo 19. září 1973 |
Sňatek | 31. července 1914 |
Manžel | Oskar Pruský |
Potomci | Oskar Pruský Burchard Pruský Herzeleide Pruská Vilém Karel Pruský |
Rod | Bassewitzové |
Otec | Karel von Bassewitz-Levetzow |
Matka | Markéta von der Schulenburg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hraběnka Ina Marie Helena Adéla Elisa von Bassewitz se narodila 27. ledna 1888 v meklenburském Bristow jako dcera hraběte Karla Jindřicha Ludvíka von Bassewitz-Levetzow a jeho manželky hraběnky Markéty Cecílie Luisy Alexandriny Frederiky Susette von der Schulenburg. Jejím bratrem byl hrabě Werner von Bassewitz-Levetzow.
31. července 1914 se šestadvacetiletá hraběnka provdala za prince Oskara Pruského, syna císaře Viléma II. a jeho manželky Augusty Viktorie Šlesvicko-Holštýnské. Občanský i náboženský obřad se uskutečnil v paláci Bellevue v pruském Berlíně. Zpočátku byl svazek považován za morganatický, ale 3. listopadu 1919 bylo manželství v souladu s domácími zákony rodu Hohenzollernů prohlášeno za dynastické. Před sňatkem, 27. července 1914, získala Ina titul hraběnky z Ruppinu, a 21. června 1920 titul pruské princezny s oslovením Královská Výsost. Pár měl čtyři dětiː
Inin manžel Oskar zemřel 27. ledna 1958, přesně na její sedmdesáté narozeniny. Ina jej přežila o patnáct let a zemřela 17. září 1973 v bavorském Mnichově.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Countess Ina Marie von Bassewitz na anglické Wikipedii.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.