Inaugurační diplomy
soubor privilegií a závazků, které nastupující český král Jan Lucemburský potvrdil české šlechtě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Inaugurační diplomy byly soubor privilegií a závazků, které Jan Lucemburský potvrdil české šlechtě brzy poté, co v roce 1310 nastoupil na český trůn. Nejprve koncem prosince 1310 pro Čechy a o půl roku později (18. června 1311) pro Moravu.
Velké privilegium pro Čechy a Moravu | |
---|---|
Data | |
Vypracováno | prosinec 1310 |
Ratifikováno | přelom roku 1310 a 1311 |
Strany | |
Autoři | zástupci české šlechty (například Jan IV. z Dražic) a rádci Jana Lucemburského (například Petr z Aspeltu) |
Obsah | |
Cíl | privilegium nového českého krále Jana Lucemburského pro českou a moravskou šlechtu i duchovenstvo |
Depozitář | Moravský zemský archiv v Brně |
Zatímco velké privilegium pro Čechy se nedochovalo, obsahově identické velké privilegium pro Moravu je uloženo v Moravském zemském archivu v Brně. Zachoval se rovněž nadsazený návrh inauguračních diplomů sepsaný českou šlechtou v čele s pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Požadavky, které na něm šlechta formulovala, však byly naprosto přemrštěné. Jan Lucemburský se svými rádci, mezi nimiž vynikal mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu, konečné znění diplomu proto později ještě zásadně pozměnil.
Jan Lucemburský se v inauguračním diplomu zavázal, že nebude domácí úřady, z jejichž držby by vyplývaly důchody nebo statky, obsazovat cizinci a nebude žádat zemskou hotovost pro tažení v zahraničí. Tu mohl využít jen při obraně Českého království. Dále upravil berní povinnosti šlechty a významně rozšířil její dědické právo.
V inauguračních diplomech byly poprvé písemně formulovány i oficiálně uznány požadavky českých pánů. Ty zřetelně omezovaly centrální královskou moc a byly momentálním potvrzením síly šlechty i ztělesněním mocenského dualismu (moc panovníka a moc šlechty). Jejich vydání značně oddálilo proměnu české monarchie ve stavovskou společnost a odstartovalo období dalších devíti let bojů o jejich naplnění.