moravský zemský hejtman From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Kryštof hrabě (do roku 1768 svobodný pán) z Blümegenu (německy Johann Christoph Heinrich Cyrillus Felix, Graf von Blümegen 8. července 1722 – 5. října 1802 Brno), byl moravský šlechtic a rakouský úředník. V letech 1773 až 1782 stál jako zemský hejtman v čele moravského gubernia.
Jan Kryštof Blümegen | |
---|---|
Moravský zemský hejtman | |
Ve funkci: 1773 – 1782 | |
Panovník | Marie Terezie, Josef II. |
Předchůdce | Arnošt Kryštof z Kounic |
Nástupce | Ludvík Cavriani |
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství | |
Ve funkci: 1770 nebo 1771 ? – 1773 | |
Panovník | Marie Terezie |
Předchůdce | Adam Hynek Berchtold z Uherčic |
Nástupce | Leopold Clary |
Předseda komerčního konsesu a směnečného a merkantilního soudu v Brně | |
Ve funkci: 1765 – 1773 | |
Panovník | Marie Terezie |
Nejvyšší zemský podkomoří Moravského markrabství | |
Ve funkci: 1765 – 1770 | |
Panovník | Marie Terezie |
Předchůdce | Leopold Šlik |
Nástupce | Hynek Schröfl z Mansberku |
Narození | 8. července 1722 |
Úmrtí | 5. října 1802 (ve věku 80 let) Brno Habsburská monarchie |
Choť | 1.Marie Aloisie Herbersteinová 2. Marie Antonie Blümegenová 3. Anna Marie Forgáčová, ovdovělá Hassenweiná z Festenbergu |
Rodiče | Heřman Jošt Blümegen Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu |
Děti | Petr Heřman Blümegen |
Příbuzní | Jindřich Kajetán Blümegen a Heřman Hannibal Blümegen (sourozenci) |
Zaměstnání | politik, úředník |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
1768 hraběcí stav | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
otec | Heřman Jošt Blümegen 1672–1733 |
---|---|
matka | Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu 1687–1731 |
manželka | 1. Marie Aloisie Herbersteinová 1731–1767 |
manželka | 2. Marie Antonie Blümegenová 1742–1785 |
manželka | 3. Anna Marie Forgáčová, ovdovělá Hassenweiná z Festenbergu 1758–1805 |
bratr | Jindřich Kajetán z Blümegenu 1715–1788 |
bratr | Heřman Hannibal Blümegen 1716–1774 |
švagrová | Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské 1716–1781 |
syn | Petr Heřman Blümegen 1754–1813 |
Narodil se do původem vestfálské rodiny Blümegenů. Jeho otec Heřman Jošt byl kancléřem kemptenského knížete-opata, poté přísedícím říšského komorního soudu ve Wetzlaru a nakonec členem říšské dvorské rady ve Vídni. Zakoupil se nejprve na dolnorakouském panství Erla, roku 1729 pak koupil také letovické panství a statek Slatinku na Moravě.
Jeho staršími sourozenci byli nejvyšší český a první rakouský kancléř Jindřich Kajetán z Blümegenu, královéhradecký biskup Heřman Hannibal Blümegen. Ze sester vynikla Marie Antonie, která se stala abatyší kláštera klarisek ve Vídni (Königinkloster).[1]
Jeho kariérní postup nápadně kopíroval růst významu staršího bratra Jindřicha Kajetána, který se stal roku 1765 nejvyšším českým a prvním rakouským kancléřem. Jan Kryštof nastoupil v témže roce do úřadu zemského podkomořího na Moravě a zůstal v něm až do roku 1770, v letech 1765–1773 předsedal také komerčnímu konsesu a směnečnému a merkantilnímu soudu v Brně. Roku 1768 ho s bratrem Heřmanem Hanibalem Marie Terezie povýšila do hraběcího stavu (bratr Jindřich Kajetán dosáhl povýšení už v roce 1759),[2] roku 1770 byl jmenován moravským zemským komořím, do roku 1773 také pracoval jako královský městský administrátor na Moravě. Vrcholem kariéry bylo působení v úřadu moravského zemského hejtmana, který stál v čele moravského gubernia, nejvyššího úřadu v zemi. Propuštěn byl společně se svým bratrem v roce 1782, oficiálně pro nepořádky ve vedení úřadu.
Od roku 1770 byl předsedou Moravsko-slezské hospodářské společnosti.
V roce 1746 koupil velkostatek Mitrov, který však již v roce 1757 prodal. Jeho venkovským sídlem byly Vizovice, které nejprve spravoval pro svého bratra Heřmana Hannibala, po jehož smrti roku 1774 jej dostal do doživotního užívání. V roce 1788 rozdělil roku 1788 dominikální pozemky mezi poddané a zřídil s bratrem společnost pro obchod s vlnou.
Poprvé byl ženatý (1745)[3] [4] s Marií Aloisií Herbersteinovou (1731 – 23. září 1767), dcerou rady moravského apelačního soudu Augustina Ferdinanda Herbersteina. Z manželství vzešlo několik dětí, z nichž se 6 se dožilo dospělosti:
Manželství (1773) s vlastní neteří Marií Antonií Blümegenovou (1742–1785), stejně jako s Annou Marií Forgáčovou (1788), ovdovělou Hassenweinovou z Festenbergu (1758–1805), zůstala bezdětná.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.