Jan Masaryk
český politik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Masaryk (také Jan Garrigue Masaryk, 14. září 1886, Královské Vinohrady[1][2] – 10. března 1948, Praha-Hradčany) byl československý diplomat a politik, syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Stručná fakta 5. ministr zahraničí Československa, Jmenující ...
Jan Masaryk | |
---|---|
5. ministr zahraničí Československa | |
Ve funkci: 21. červenec 1940 – 10. březen 1948 | |
Jmenující | Edvard Beneš |
Předchůdce | František Chvalkovský |
Nástupce | Vladimír Clementis |
1. chargé d’affaires Československa ve Washingtonu | |
Ve funkci: 1919 – 1920 | |
3. československý vyslanec ve Spojeném království | |
Ve funkci: 1925 – 1938 | |
Předchůdce | Vojtěch Mastný |
Nástupce | Max Lobkowicz |
14. ministr národní obrany Československa | |
Ve funkci: 1944 – 1945 | |
Předchůdce | Sergěj Ingr |
Nástupce | Ludvík Svoboda |
Stranická příslušnost | |
Členství | nestraník |
Narození | 14. září 1886 vila Osvěta, Královské Vinohrady, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko (dnes ulice Jana Masaryka, Praha-Vinohrady) |
Úmrtí | 10. března 1948 (ve věku 61 let) Praha-Hradčany, Československo Československo |
Příčina úmrtí | defenestrace |
Místo pohřbení | hřbitov v Lánech |
Národnost | Češi |
Choť | Frances Craneová Leatherbeeová (1925–1931) |
Rodiče | Tomáš Garrigue Masaryk a Charlotta Garrigue Masaryková |
Příbuzní | T. G. Masaryk (otec) Charlotta Garrigue-Masaryková (matka) Alice Masaryková (sestra) Herbert Masaryk (bratr) Eleanor Masaryková (sestra) Olga Masaryková (sestra) Anna Masaryková (neteř) Herberta Masaryková (neteř) |
Alma mater | Bates College |
Ocenění | Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1948) Čestné občanství města Brna (1948) Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třída, in memoriam (1991) Velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska Čestné občanství města Kopřivnice |
Commons | Jan Masaryk |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Byl mimo jiné vyslancem v Londýně (1925–1938), ministrem zahraničí v londýnské exilové vládě, v první („košické“) i druhé vládě Zdeňka Fierlingera a v první vládě Klementa Gottwalda. V období 1944–1945 zastával i posty ministra národní obrany a ministra financí.[3]
V Únoru 1948 odmítl odstoupit s ostatními demokratickými ministry. Několik dní poté za nevyjasněných okolností zemřel.