pražský kat From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Křtitel Piperger (24. června 1838 Štýrský Hradec – 13. ledna 1888 Praha-Malá Strana) byl jedním z katů v Českém království.
Jan Křtitel Piperger | |
---|---|
Johann Piperger | |
Narození | 24. června 1838 Štýrský Hradec Rakouské císařství |
Úmrtí | 13. ledna 1888 (ve věku 49 let) Praha-Malá Strana Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Povolání | kat |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Piperger se vyučil čalouníkem, brzy však začal vykonávat funkci popravčího v Záhřebu. Měl 15 bratrů a 2 sestry, jeho starší bratr a otec byli popravčími ve Štýrském Hradci, další bratři popravovali v Osijeku, v Mantově či v Benátkách. Za manželku si vzal vdovu a majitelku hostince Reginu Wohlschlagerovou, matku Leopolda Wohlschlagera, svého pozdějšího pražského nástupce.
V roce 1865 požádal o přeložení do Vídně, byl však vyslán do Prahy a dne 21. listopadu téhož roku jmenován c.k. popravčím pro Království české. Byl jedním z pěti popravčích v Rakousku-Uhersku. Další popravčí měli svá sídla ve Vídni, Budapešti, Osijeku a Štýrském Hradci. Současně provozoval čalounické řemeslo, byl vyhledávaným čalouníkem, jeho výrobek byl mj. vystavován ve vídeňském Prátru při Světové výstavě 1873 (této pocty se dostalo jen několika řemeslníkům z Čech).
Když zemřela 6. prosince 1872 jeho manželka, byl na šest dní zatčen pro podezření, že svou ženu otrávil. Po provedení pitvy se ukázalo, že paní Pipergerová zemřela přirozenou smrtí, a proto byl propuštěn. Pobyt ve vězení ho však psychicky poznamenal.
Během 23 let ve funkci popravčího vykonal 50 poprav včetně poslední veřejné popravy v Praze (Václav Fiala 1866) a poslední veřejné popravy v Českých zemích (Jan Janeček 1871) do konce druhé světové války.
Trpěl tuberkulózou, při své poslední popravě se zhroutil a po několika dnech zemřel. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.