Jelena Vesninová
ruská tenistka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jelena Sergejevna Vesninová (rusky: Елена Сергеевна Веснина, Jelena Sergejevna Vesnina, * 1. srpna 1986 Lvov) je bývalá ruská profesionální tenistka. V létě 2018 byla pět týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se s Jekatěrinou Makarovovou staly společně jako druhá a třetí Ruska po Anně Kurnikovové, respektive třicátá sedmá a třicátá osmá hráčka od zavedení klasifikace v roce 1975. V deblovém žebříčku tak vytvořily 13. dvojici na vrcholu pořadí.[2][3] Na Riodejaneirské olympiádě 2016 společně získaly zlatou medaili v ženské čtyřhře.
Jelena Vesninová Елена Веснина | |
---|---|
Jelena Vesninová na US Open 2016 | |
Stát | Rusko Rusko |
Datum narození | 1. srpna 1986 (37 let)[1] |
Místo narození | Lvov, USSR, Sovětský svaz[1] |
Bydliště | Soči, Rusko[1] |
Výška | 176 cm[1] |
Hmotnost | 65 kg[1] |
Profesionál od | 2002 |
Ukončení kariéry | 2022 |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
Výdělek | 13 011 023 USD |
Tenisová raketa | Babolat (od 1999) |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 419–341 |
Tituly | 3 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 13. místo (20. března 2017) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 4. kolo (2006, 2013) |
French Open | 3. kolo (2015, 2017, 2021) |
Wimbledon | semifinále (2016) |
US Open | 3. kolo (2009, 2014, 2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 435–229 |
Tituly | 19 WTA, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (11. června 2018) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | finále (2014, 2018) |
French Open | vítězka (2013) |
Wimbledon | vítězka (2017) |
US Open | vítězka (2014) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2016) |
Olympijské hry | zlato (2016) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 1 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2016) |
French Open | finále (2021) |
Wimbledon | finále (2011, 2012) |
US Open | semifinále (2011) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | stříbro (2020) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | vítězka (2007, 2008) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240107a7. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
zlato | 2016 Rio de Janeiro | ženská čtyřhra |
stříbro | 2020 Tokio | smíšená čtyřhra |
Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři singlové a devatenáct deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[4]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2017 na 13. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2018 na 1. místě. Trénuje ji bývalý sovětský tenista Andrej Česnokov a otec Sergej Vesnin. Prvním koučem byl Jurij Judkin.[1]
Na grandslamu vyhrála s Makarovovou ženskou čtyřhru na French Open 2013, US Open 2014 a Wimbledonu 2017, když v prvním finále zdolaly italskou dvojici Sara Erraniová a Roberta Vinciová, ve druhém švýcarsko-italský pár Martina Hingisová a Flavia Pennettaová a ve třetím pak dvojici Čan Chao-čching a Monica Niculescuová. Společně s brazilským tenistou Brunem Soaresem zvítězila na Australian Open 2016 v soutěži smíšené čtyřhry.[5]
Celkem dvanáctkrát odešla z grandslamového finále poražena – z ženského debla na French Open 2009, 2011 i 2016, a také z Wimbledonu 2010, 2015 a 2021, rovněž jako z Australian Open 2014 i 2018. Čtyřikrát pak neuspěla s mužskými partnery Bhupathim, Paesem a Karacevem ve smíšené soutěži. Finálové porážky přišly ve Wimbledonu 2011 a 2012, a také na Australian Open 2012 a French Open 2021.
S Makarovovou tvořila stabilní pár v letech 2012–2018 až do květnového Madrid Open 2018. Dvojice vyhrála dvanáct turnajů, včetně tří grandslamů, olympijských her a Turnaje mistryň, který ovládly v roce 2016, když ve finále zdolaly pár Bethanie Matteková-Sandsová a Lucie Šafářová.[6]. V době rozchodu oběma patřilo druhé místo na deblovém žebříčku a na světovou jedničku Chanovou ztrácely jen 5 bodů. Na French Open 2018 se novou partnerkou stala Lotyška Jeļena Ostapenková,[7][8] s níž opustila soutěž v úvodním kole. Následně oznámila přerušení tenisové kariéry pro těhotenství.[9]
Na dvorce se vrátila po více než dvou letech Qatar Total Open 2021[10]