česká herečka From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiřina Bohdalová (* 3. května 1931 Praha) je česká herečka.
Mgr. Jiřina Bohdalová | |
---|---|
Jiřina Bohdalová v roce 2019 | |
Narození | 3. května 1931 (93 let) Praha Československo |
Alias | „Bohdalka“ nebo Jiřinka |
Alma mater | DAMU v Praze |
Aktivní roky | 1937–dosud |
Choť | Radoslav Brzobohatý Břetislav Staš |
Děti | Simona Stašová |
Rodiče | František Bohdal Marie Bohdalová |
Příbuzní | Jaroslava Henzelová (sestra) Marek Ciccotti (vnuk) Vojtěch Staš (vnuk) |
Významné role | Fany / Fany Závist / Nesmrtelná teta Fuchsová / Chalupáři |
Podpis | |
Český lev | |
1993 – Nesmrtelná teta 1995 – Fany | |
Umělecké ceny | |
2010 – Za celoživotní mistrovství v činohře TýTý 2010 – Dvorana slávy Zlatý střevíček (2005) Výroční cena AČFK (2021) | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodila se do rodiny truhláře Františka Bohdala a jeho manželky Marie, rozené Brunnerové. Matka pracovala jako služebná a věnovala se ochotnickému divadlu. Otec byl v roce 1954 odsouzen na 15 let odnětí svobody za napomáhání k velezradě, když pomáhal někdejšímu ministru Ladislavu Karlu Feierabendovi k emigraci. Ve valdické věznici strávil 7 let a v roce 2016 obdržel in memoriam od ministerstva obrany osvědčení o účasti na protikomunistickém odboji.[1]
Po obecné škole v Praze na Žižkově absolvovala dívčí reálné gymnázium a po maturitě v roce 1949 nastoupila na tři roky jako učitelka na základní škole v Ostravě. Od dětských let ji lákalo divadlo; vliv mělo matčino působení v ochotnickém divadelním souboru, přihláška do baletní školy a také do filmového komparsu. Ve svých šesti letech zažila svůj filmový debut v němém filmu Pižla a Žižla na cestách (1937); další dětské role potom ve filmech Zlatý člověk (1939) a Madla zpívá Evropě (1940).
Přihlásila se na Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU), ale přijata byla až na třetí pokus. Studium z rodinných důvodů krátce přerušila a po návratu DAMU řádně absolvovala (v roce 1957) a ukončila rolí v absolventském představení Josefina. Divadelní kariéru začínala po boku Jana Wericha v Divadle ABC a posléze v Městských divadlech pražských. Právě kvůli osobě Jana Wericha kontaktovala Jiřinu Bohdalovou Státní bezpečnost, Bohdalová však informace o Werichovi odmítla předávat. Přesto Státní bezpečnost Bohdalovou od konce 50. let vedla jako agentku a teprve až roku 2004 soud konstatoval, že byla ve svazcích StB vedena neoprávněně.[2]
V letech 1967–2004 byla členkou Divadla na Vinohradech. V srpnu 1968 emigrovala mladší sestra Jaroslava Henzelová i s rodinou do Rakouska a pak do Švédska.[3] V roce 1970 Jiřina Bohdalová svědčila na svatbě spisovatele Pavla Kohouta a scenáristky Jeleny Mašínové. Z těchto důvodů pak v polovině 70. let dostávala méně rolí ve filmech.[4] Od roku 2005 je členkou Divadla Na Jezerce, kde hraje v inscenacích Lásky paní Katty (po derniéře), Paní plukovníková a Generálka. Kromě svých divadelních rolí spolupracuje často s Českou televizí; např. spolu s Vladimírem Dvořákem v letech 1956–1999 účinkovala v zábavných pořadech a scénkách, např. Televarieté. Známé jsou také její televizní pořady o vaření.
Je výraznou vypravěčkou dětských pohádek a večerníčků. Namluvila tak Pohádky ovčí babičky (1966); Broučci (1967); Hup a Hop (1968); Pohádky z mechu a kapradí (1968); Rákosníček (1975); O chytré kmotře lišce (1982); Malá čarodějnice (1984) či O skřítku Racochejlovi (1997). Ke konci roku 2012 bylo možno její hlas slyšet celkem v 148 dílech různých večerníčků.
K jejím nejznámějším filmům patří Ucho (z roku 1969, do roku 1989 zákaz promítání), Dáma na kolejích muzikálový film (1966); Ženu ani květinou neuhodíš (1967); Bílá paní (1965); Světáci (1969); Hvězda zvaná Pelyněk (1964); Nesmrtelná teta (1993) a Fany (1995). Účinkovala také v řadě televizních seriálů, např. F. L. Věk (1971), Chalupáři (1975), Cirkus Humberto (1988), Přítelkyně z domu smutku (1993), Četnické humoresky (2000), Pojišťovna štěstí (2004–2008) a nejnověji v televizním kriminálně komediálním cyklu Zdenka Zelenky Ach, ty vraždy! kde si zahrála hlavní postavu doktorky Květy Kalendové. Od roku 1999 do roku 2005 byla společníkem pivovaru Svijany.[5]
Dne 3. června 2020 zastupovala hereckou obec na posledním rozloučení se zpěvačkou Evou Pilarovou v bazilice Panny Marie v Praze na Strahově.[6] V srpnu 2021 obdržela na 47. Letní filmové škole Výroční cenu AČFK.[7]
V roce 2022 skončila v nemocnici Na Homolce se zlomeným obratlem.[8] V roce 2023 zrušila na doporučení lékařů divadelní sezonu, kvůli svému podlomenému zdraví,[9] v témže roce v říjnu ze stejného důvodu svou divadelní kariéru ukončila.[10] V roce 2024 ale přitom stále byla aktivní ve své herecké kariéře.[11]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.