Kararský mramor
mramor z italské oblasti Carrara / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kararský mramor, resp. Carrarský mramor, je jedním z nejznámějších mramorů na světě. Jeho označení Carrara-Marmor je obecný termín pro více než 50 různých obchodních názvů, v závislosti na lomu, tradici, kvalitě a konvenci, jako je například Statuario, Ordinario, Venato a Calacatta. Carrara je město v italské provincii Massa-Carrara, v regionu Toskánsko, asi 25 km východně od přístavu La Spezia a asi 110 km jihovýchodně od Janova. Mramor se zde těžil již od konce římské republiky. Proslavil jej renesanční sochař Michelangelo Buonarroti.
Získávání těžkých kamenných bloků bylo až do počátku 19. století extrémně pracné a nákladné. Technické novinky, jako byly stroje na zpracování kamene, poháněné parními, naftovými a elektrickými motory, umožnily těžbu ve velkém měřítku a z Carrary se stalo mezinárodní centrum na opracování mramoru. Na počátku šedesátých let 20. století, když byly lomy v exponovaných místech zpřístupněny pomocí sítě silnic, již byla výroba schopna uspokojit poptávku. Kararský mramor se používá pro kamenosochařské práce a památky, a u vnitřních prací na podlahovou a schodišťovou krytinu, parapety nebo dlaždice v koupelnách. Kamenosochaři používají jako dříve legendární a drahé Statuario. Zatímco na počátku 20. století bylo ročně vytěženo přibližně 100 000 tun mramoru, stoupla již těžba až na 5 milionů tun, což silně kritizují aktivisté pro ochranu životního prostředí.[zdroj?]