![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Xiuhtezcatl_Martinez_for_Standing_Strong_Project_%2528cropped%2529.jpg/640px-Xiuhtezcatl_Martinez_for_Standing_Strong_Project_%2528cropped%2529.jpg&w=640&q=50)
Klimatická litigace
správní nebo soudní spor týkající se problematiky změny klimatu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Právní procesy v oblasti změny klimatu, také známé jako klimatická litigace, je nově vznikající odvětví environmentálního práva, přesněji klimatického práva, využívající právní praxi a precedens pro snahu o zmírnění změny klimatu ze strany veřejných institucí a soukromých společností. Ve světle postupující klimatické krize v rámci soudních sporů vystupují právníci, aktivisté, vědci i občanská sdruženi proti nedostatečným klimatickým politikám a opatřením ze strany vlád, neúměrné emitaci skleníkových plynů či uhlíkově náročné infrastruktuře.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Xiuhtezcatl_Martinez_for_Standing_Strong_Project_%28cropped%29.jpg/640px-Xiuhtezcatl_Martinez_for_Standing_Strong_Project_%28cropped%29.jpg)
Klimatickou litigací tedy rozumíme jakýkoliv správní nebo soudní spor od federální až na místní úroveň, jež se týká problematiky změny klimatu.[1] Dnes již rozšířený trend klimatických žalob se rozmohl především v reakci na pronikání problematiky změny klimatu do mezinárodní politiky, stěžejním krokem bylo podepsání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, a s ní souvisejícího Kjótského protokolu, nebo Pařížské dohody.
Počátkem 21. století se prostřednictvím legislativy zformovaly legální právní rámce pro boj proti změně klimatu a stále větší množství soudních případů tohoto typu umožnilo propojení právních předpisů spojujících opatření v oblasti klimatu s právními výzvami v oblasti ústavního práva, správního práva, soukromého práva, práv ochrany spotřebitele nebo lidských práv.[2]
Klimatické litigace v mnoha případech využívají lidskoprávní argumentaci a tlačí na prosazování klimatické spravedlnosti či uznání vazeb mezi lidskými právy a klimatickou změnou či uznání porušení práv budoucích generací.[3] Počet klimatických litigací po světě navíc konstantně roste - od roku 2017 se jejich počet prakticky zdvojnásobil a databáze evidují přes 1300 případů v USA a přes 480 případů v dalších zemích, v roce 2021 byla klimatická žaloba podána i v České republice.[4]
Přelomovým se stal rozsudek z roku 2019 ve věci Urgenda Foundation v. State of the Netherlands[5], kde nizozemský nejvyšší soud rozhodl ve prospěch stěžovatele a udal státu Nizozemsko závazná kritéria pro klimatickou politiku. Tento precedens inspiruje další klimatické litigace tohoto formátu a významně podporuje další progresivní klimatickou politiku.[6]