From Wikipedia, the free encyclopedia
Tento článek pojednává o kněžském oděvu mimoliturgickém, tedy o takovém oblečení, které není římskokatolickým klérem nošeno pro aktivní slavení liturgických obřadů. Kněžský oděv má za sebou nesmírně dlouhý vývoj a naposledy byl kodifikován po II. vatikánském koncilu.
Dokumenty a instrukce vatikánského státního sekretariátu a různých kongregací rozlišují tři řady kněžského mimoliturgického oděvu:
Chórový oděv (lat. habitus choralis) je předepsán pro preláty, kaplana Jeho Svatosti a kanovníky. Užívá se pro všechny veřejné liturgické slavnosti. Tato forma klerického oděvu by se měla nosit vždy, když se osoba oprávněná k jeho užívání veřejně přesouvá do kostela nebo z něj, je přítomna na mši (ale není celebrantem ani koncelebrantem) a jiných liturgických událostech. Osoby na nižších příčkách v církevní hierarchii tento oděv de iure nemají, avšak k příležitostem, ke kterým preláti aj. nosí chórový oděv, si například řadoví kněží oblékají přes černou kleriku rochetu a nosí biret.[1]
Základní složkou chórového oděvu je chórová klerika (klerika v hierarchické barvě, která přísluší jejímu nositeli v hierarchických strukturách Římskokatolické církve), mozeta, rocheta nebo biret.
Druhá forma kněžského oděvu, oděv „piánský“ (it. abito piano), má svůj název odvozen od papeže Pia IX., který nařídil užívání tohoto oblečení pro papežské audience, a různé slavnostní mimoliturgické příležitosti. Duchovní si tento oděv oblékají například při recepcích, audiencích, slavnostních večeřích, koncertech, rovněž při významných společenských událostech.
Od chórového oděvu se ten piánský liší především striktním nenošením chórové kleriky a rochety. Duchovní (včetně kněží) mohou oděv doplnit černým klerickým kloboukem nebo biretem v odpovídající hierarchické barvě. K mimořádně slavnostním příležitostem se nosí ještě ferraiolo nebo jiný reprezentativní plášť (cappa).[1]
Jedná se o neformální oděv kléru, který směl být dříve nošen jen doma, nikdy na veřejnosti. Dnes se ale často užívá namísto oděvu piánského. Obecně se tento druh oděvu skládá z kleriky (nemusí mít lemování v odpovídající hierarchické barvě) a kolárku. Je však svěřeno do rukou místních biskupských konferencí, aby v tom kterém regionu předepsala (nebo nepředepsala) povinný vhodný oděv místního kléru ke každodennímu nošení.[1]
Papež, jako nejvyšší zákonodárce v rámci církevního práva, není v mimoliturgickém oblékání omezen žádným právním předpisem.[1] Papeži náleží k nošení bílá klerika, většinou doplněna expositoriem canonicale. Kleriku přepásává bílým cingulem v podobě šerpy s vyšitým papežským znakem a s třásněmi. Rovněž papeži přísluší pektorální kříž, bílé solideo nebo několik druhů mozet. S oživením některých tradičních částí oděvu v papežském šatníku je spojen Benedikt XVI., který nosil camauro, červené papežské boty nebo například papežskou zimní mozetu.
Kardinálové (nehledě na jejich postavení v kolegiu kardinálů) se oblékají následovně:
Podle následujícího schématu se oblékají patriarchové, arcibiskupové, biskupové (včetně titulárních) a preláti obecně.
Pro kněze je definován pouze oděv piánský. Existuje ale nepsaný zvyk, podle něhož se kněz může obléci na roveň oděvu chórového (na černou kleriku rochetu a na hlavu černý biret se střapcem). Rovněž každodenní oblečení řadových kněží není centrálně dáno, pravomoc je v tomto ohledu svěřena příslušné biskupské konferenci.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.