Kniha Zacharjáš
From Wikipedia, the free encyclopedia
Kniha Zacharjáš (hebrejsky זכריה, Zecharja; znamená „Jehova si vzpomněl“) patří ke kanonickým knihám Starého zákona. Je řazena jako jedenáctá z dvanácti knih malých proroků. Pisatelem knihy byl hebrejský prorok Zacharjáš, syn Berechjáše, syna Idova. Kniha se skládá ze čtrnácti kapitol. Od první kapitoly do osmého verše šesté kapitoly obsahuje osm prorockých vidění. Od devátého verše šesté kapitoly do konce čtrnácté kapitoly obsahuje proroctví o obnově uctívání a o Božím dni války.
Kniha Zacharjáš | |||
---|---|---|---|
Autor | Zacharjáš | ||
Původní název | זְכַרְיָה | ||
Žánr | prorocké knihy | ||
Předchozí a následující dílo | |||
| |||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prorok Zacharjáš působil ve stejném období jako prorok Ageus. Datovat knihu nám pomáhají výroky v 1,1, v kterých se uvádí, že první vidění dostal prorok od Boha v osmém měsíci druhého roku vlády perského krále Dareia I. (říjen/listopad 520 př. n. l.). Kniha se také odvolává na „čtvrtý den devátého měsíce, totiž kislevu“ ve „čtvrtém roce krále Dareia“ (asi 1. prosince 518 př. n. l.). (7,1). Kniha Zacharjáš byla tedy napsána mezi roky 520 př. n. l. a 518 př. n. l.