druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) je jednoletá až dvouletá bylina. Patří do čeledi křížatých neboli brukvovitých. Je vysoká 20 až 40 cm, ale může být i vyšší. Patří mezi léčivé rostliny – zastavuje krvácení. Dnes se jedná o obecný plevel, znehodnocuje především pícniny.
Kokoška pastuší tobolka | |
---|---|
Kokoška pastuší tobolka | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
Rod | kokoška (Capsella) |
Binomické jméno | |
Capsella bursa-pastoris L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kokoška pastuší tobolka je velmi proměnlivou nenápadnou rostlinou. Může být vysoká až půl metru. Často má větvenou lodyhu. Má přízemní listovou růžici, kterou tvoří chobotnatě laločnaté až peřenosečné, vzácně i nedělené listy. Všechny listy jsou chlupaté.[1] V horní části lodyhy se nachází celokrajné, objímavé, kopinaté listy se střelovitou bází.
Květy jsou drobné, bílé. Někdy jsou bezkorunné. Mohou být až 5 mm široké. Tvoří koncový hrozen. Klínovitě obvejčité, nekřídlaté šešulky jsou vícesemenné, trojúhelníkovité či podlouhle klínovité.[1][2][3]
S touto bylinou se můžeme setkat na rumištích, polích, zahradách, okrajích cest, úhorech, dlažbách, hřištích atd.
Nalezneme ji v nížinách i v horských oblastech.[3] Ve vyšších polohách se s ní setkáme spíše roztroušeně a spíše v oblastech osídlených lidmi.[1]
Dokáže vyrůst i v půdách sešlapávaných a jinak zraňovaných. Snese půdy jílovité, písčité, humózní, štěrkovité, minerální atd.[1]
Tato bylina roste téměř po celém světě.[1] Často doprovází kulturní rostliny.[2] Původně byla rozšířena jen ve Středomoří a Malé Asii.[1]
Doba květu této byliny je neobyčejně dlouhá. Kvete od února do října. Při teplých zimách si dokáže udržet květy po celý rok.[2]
Historicky byla užívaná v tradiční medicíně Japonska a Číny jako bylina hemostatická a diuretická.[4] Sbírá se kvetoucí nať po celou dobu vegetace, dá se jíst syrová i po převaření.[5] Byl prokázán pozitivní vliv jejích vodno-alkoholických extraktů na snížení objemu menstruační krve.[6] Má antibakteriální účinky (prokázané vůči několika bakteriálním kmenům)[7] a je zdrojem antioxidantů.[5] Může se užívat vnitřně – při krvácení z nosu, děložním či silném menstruačním krvácení, při onemocněních močových orgánů atd. Dále ji můžeme upotřebit při vnějších poraněních, jako jsou rány, otoky, pohmožděniny, záněty šlach, vyrážky[8] a potenciálně jako dezinfekce ústní dutiny[7]. Pro mírnou toxicitu se nedoporučuje užívat v těhotenství.[4]
Obsahuje tyramin, histamin, dusík, betain, cholin a jeho ester acetylcholin, saponiny, sirné látky, třísloviny, flavonový glykosid diosmin a větší množství minerálních látek.[1] Semena této rostliny lze použít místo tymiánu či hořčice.[9]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.