Konflikt v Severním Irsku
From Wikipedia, the free encyclopedia
Konflikt v Severním Irsku[5][6][7][8][9] (anglicky The Troubles; česky: Trable) označuje etnicko-nacionalistický[10][11][12][13] konflikt v Severním Irsku, který v různých obdobích probíhal i v částech Irska, Anglie a pevninské Evropy. Rozpor začal na konci 60. let 20. století a za jeho konec se většinou označuje belfastská „Velkopáteční“ dohoda z roku 1998 (přestože ojedinělé projevy násilí stále pokračují).[3][2][14][15][16]
Konflikt v Severním Irsku | ||||
---|---|---|---|---|
Politická mapa Irska | ||||
Trvání | 60. léta–1998[1][2][3][4] | |||
Místo | Severní Irsko násilné akce ve Velké Británii, Irské republice a Evropě | |||
Výsledek | Příměří mezi paramilitantními skupinami. Velkopáteční dohoda Konflikt v Severním Irsku (1998–současnost) | |||
Strany | ||||
| ||||
Ztráty | ||||
| ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Konflikt byl především politický, ale měl také etnické a náboženské rozměry.[17] Klíčovou otázkou bylo ústavní postavení Severního Irska. Loajalisté, kteří se řadí převážně mezi protestanty britské národnosti, chtějí zachovat Severní Irsko jako součást Spojeného království (proto bývají též nazýváni unionisté). Irští nacionalisté jsou většinou katolíci a vidí sami sebe jako Iry. Jejich ambicí je odtržení Severního Irska od Spojeného království a sloučení v jednotném Irsku.
Konflikt začal v průběhu kampaně za ukončení diskriminace katolické menšiny ze strany unionistické vlády a policie. Dalším důvodem bylo zavedení internací (vězení bez soudu) pro nacionalisty a použití nelegálních výslechových metod původně označovaných jako mučení. Hlavními účastníky konfliktu byly republikánské polovojenské jednotky (např. Dočasná IRA), loajalistické polovojenské jednotky (např. UDA nebo UVF), britské státní bezpečnostní síly (britská armáda, RUC a Severoirské policejní síly), političtí aktivisté a politici. Irské bezpečnostní síly hrály jen malou roli. Během konfliktu přišlo o život více než 3 500 lidí.[18]