Kornština
jazyk užívaný v Cornwallu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kornština (kornsky Kernowek či Kernewek) je keltský britanský jazyk. V novověku vymřela, v posledním století však dochází k jejímu pozvolnému znovuoživení. Kornštinou se stále více hovoří na území britského Cornwallu; ten byl znám v raném středověku též jako Západní Wales (v překladu z tehdejší angličtiny "[země] západních cizinců"). Počet mluvčích nebyl nikdy příliš vysoký; odhaduje se, že i v období nejvyššího používání ve 13. století ji nepoužívalo více než 40 tisíc Cornwallanů, čili asi 80 % tehdejší populace poloostrova. Hlavní rána pro jazyk přišla v polovině 16. století po masakru Cornwallanů, kteří povstali na protest proti násilnému zavedení anglické (tj. anglikánské) Knihy společných modliteb (Book of Common Prayer). Angličtina v bohoslužbě, spolu se značně sníženým stavem kornsky hovořících obyvatel, se ukázala jako zásadní bod obratu. Kornština vymřela v pozdním 18. století, ačkoli někteří mluvčí s omezenou znalostí jazyka přežili až do 19. století. Ve 20. století se však díky intenzivním snahám kornštinu podařilo oživit a počet mluvčích je dnes odhadován na téměř 10 000, skutečně plynně kornsky hovořilo v roce 2008 na dva tisíce Cornwallanů a růstový trend pokračuje. Je zajímavé, že proces návratu kornštiny, na rozdíl od manštiny či irštiny nepodporované státními institucemi, dosahuje viditelných úspěchů.
Kornština (Kernowek či Kernewek) | |
---|---|
Rozšíření | Cornwall (Spojené království) |
Počet mluvčích | 4 000-10 000 [1] |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Cornish Language Partnership |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | kw |
ISO 639-2 | cor (B) cor (T) |
ISO 639-3 | cor |
Ethnologue | CRN |
Wikipedie | |
kw.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kornština sdílí více než 80 % slovní zásoby s bretonštinou a 75 % s velštinou, přičemž s prvně jmenovaným jazykem sdílí nejvíce znaků.
Přestože byl počet uživatelů kornštiny vždy omezený, bylo v tomto jazyce napsáno v průběhu středověku mnoho originálních děl. Příkladem může být Beunans Meriasek (Životopis sv. Meriaska) z roku 1504 či Ordinalia (cca r. 1400) mající v originále 9 000 řádek textu.