Kostel Božího Těla (Bludov)
kostel v Bludově From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel Božího Těla v Bludově je poutní kostel, ležící na západních svazích kopce Háj (=Senová) mezi Bludovem a Hrabenovem. V dnešní podobě je výsledkem barokní přestavby středověkého kostela snad ze 14. století.[1]
| Kostel Božího Těla | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Bludov |
| Souřadnice | 49°58′8,04″ s. š., 16°55′10,2″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Šumperk |
| Farnost | Bludov |
| Status | poutní kostel |
| Zasvěcení | Slavnost Těla a Krve Páně |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | přestavba 1724 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 30701/8-839 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na místě je poutní kostel připomínán již v roce 1553 a 1567 v listině tehdejšího majitele bludovského panství Bedřicha ze Žerotína. Uvádí se, že za třicetileté války zničili kostelíček Švédové. Obnoven byl za Lichtenštejnů v poslední třetině 17. století. Do dnešní podoby byl kostel vystavěn roku 1724. Měl sedm oken, tři vstupy a pěknou barokní věžičku. Hlavní oltář byl zasvěcen Zjevení Božího těla, měl dva boční oltáře a malý oltářík se soškou Jezulátka a také tři malé přenosné oltáříky. Stěny zdobila křížová cesta, na kruchtě stály malé varhany a bylo zde celkem sedm zpovědnic. Na konci 17. století se u kostelíčka usadili poustevníci, kteří byli členové třetího řádu sv. Františka. Poustevnu si postavili vedle severní zdi kostela směrem k Hrabenovu. Žili zde až do r. 1782, kdy císař Josef II. instituci poustevníků zrušil a o dva roky poté byl zrušen i kostelíček. Vnitřní zařízení bylo rozprodáno do okolních vesnic a kostel měl být zbourán. V dražbě jej ale koupil místní občan za peníze získané od dalších sousedů a kostel tak zůstal zachován. Zásluhou hraběte Františka Josefa ze Žerotína daly světské i církevní úřady později svolení k obnově poutního místa.[2] V roce 1835 byla doplněna částečně zřícená klenba, poté přistavěna sakristie s obytnou místností v patře.[3] Vysvěcen byl v roce 1837. Nad pramenem s léčivou vodou nedaleko kostela nechal v roce 1905 bludovský lékař postavit kapličku Panny Marie Lurdské na památku své dcery. Rozsáhlé opravy kostelíka byly provedeny v letech 1990 - 1992.
Legenda o založení
Dle pověsti šla selka od svatého přijímání v Šumperku k sobě domů do Hrabenova a nesla si s sebou hostii, kterou nespolkla, ale vyplivla do modlitební knížky a hodlala ji přidat krávě do krmení, aby více dojila. V místě dnešního Kostela Božího Těla hostii vytrousila. Té se ujaly divoké včely, odnesly ji do svého hnízda a vybudovaly kolem ní voskovou monstranci. Jako reakce na tento zázrak byl vybudován poutní kostelík.[4]
Jiná verze pověsti mluví o tom, že ovdovělý chalupář Kuneš v místě dnešního Kostelíčka našel ve sněhových závějích zraněného statkáře z Hrabenova. Místo toho, aby mu pomohl, obral jej o váček s penězi a nechal v zimě zemřít. Výčitky svědomí ho donutily jít ke zpovědi do kostela v Šumperku, po níž šel na mši svatou. Kvůli svému hříchu se cítil nehoden přijmout hostii, proto ji vyplivnul do modlitební knížky a cestou domů ji vytrousil. Divoké včely se hostie ujaly, odnesly ji do hnízda a udělaly kolem ní voskovou monstranci.[5]
Násilnější verze obou pověstí mluví o tom, že jak lakotná selka, tak Kuneš byli na místě Kostela Božího Těla včelami ubodáni, což měla být forma božího trestu.
Poutě ke kostelu jsou prokázány již v roce 1583. Nový impulz dostaly po epidemii cholery, na kterou v roce 1855 zemřelo v Bludově na 180 lidí. Bludovští se tehdy veřejně a slavnostně zavázali, že budou konat velké poutě v den svátku světce, kdy cholera ustane. K tomu došlo 4. září, v den svaté Rozálie, ochránkyně proti moru. Mimo to se dnes konají poutě také o svátku Božího Těla a mše o Silvestrovské noci. Aktuální termíny poutí najdete na oficiálním webu Spolku pro kostelíček Božího Těla.
Orientovaná podélná jednolodní stavba s projmutě odstupněným, segmentově ukončeným kněžištěm. Loď obdélného půdorysu. Hladké fasády prolomeny okny s půlkruhovým záklenkem.[3]
Interiér
Kněžiště je zaklenuto křížovou klenbou s trojbokým lunetovým závěrem, loď krátkým úsekem valené klenby a dvěma poli pruské klenby, spočívající na přízedních pilířích završených římsou. V západní části lodi je hudební kruchta.[3]
Zařízení
Nad hlavním oltářem zřejmě barokní obraz znázorňující oslavu eucharistie; v lodi dvojice protějškových oltářů barokních tvarů z počátku 19. století s obrazy sv. Dominika (Josef Rotter, 1832 a sv. Jana Nepomuckého (neznámý malíř, přibližně stejná doba).[3]
Spolek vznikl v květnu 2018 ze spontánního nápadu a jeho členové se s veškerou vervou a bez nároku na odměnu vrhli do opečovávání kostelíčku. V této činnosti hodlají pokračovat i nadále, dokud to bude toto kouzelné místo potřebovat.
Spolek se hlásí k dávné tradici Spolku svaté Rosálie, který v Bludově působil v letech 1901-1949. Jednou z jeho hlavních činností byla péče o „kostelíček“, jak se po bludovsku říká, kde členky spolku pečovaly o čistotu a výzdobu chrámu.
Spolek se snaží na jejich odkaz navázat a ve spolupráci s farností Bludov posunout věhlas kostelíčka zase o něco dál. Sdružuje zájemce o obrodu, zvelebování, péči a propagaci této kulturní památky, jakož i celého poutního areálu kolem chrámu.
V okolí kostela se nachází několik dalších, památkově chráněných objektů:[6] [7]
- Kaple Panny Marie – stavba z roku 1905 s pramenem
- Boží muka – sloupková boží muka datovaná do roku 1683; kamenný toskánský sloup nese hranolovitou kaplici s mělkými vpadlými výplněmi; ve vrcholu je kovaný kříž;[3]
- Stonův kříž – drobná kamenická práce z roku 1843 s reliéfy sv. Josefa a sv. Rocha
- Křížová cesta v podobě kamenných kapliček s nikou, ve kterých býval obrázek malovaný na plechu, později na jiném podkladu. Zastavení stojí v kruhu kolem centrální kaple.
Kaple Panny Marie Lourdské
Barokní boží muka
Kříž u poutního kostela
Areál poutního kostela
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
