Kostel svatého Gervásia a Protásia (Paříž)
kostel v Paříži From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Gervásia a Protásia novotvarem někdy chybně překládán jako Kostel svatého Gerváce a Protáze (fr. Église Saint-Gervais-Saint-Protais) je katolický, dříve také farní kostel ve 4. obvodu v Paříži na Place Saint-Gervais. Výstavba kostela začala v roce 1494 a byla dokončena v 17. století. Kostel je zasvěcen římským prvomučedníkům, svatým Gervásiovi a Protásiovi z 1. století n. l.,[1] podle jiných pramenů až ze 2. století[2]
| Kostel svatého Gervásia a Protásia | |
|---|---|
 Průčelí kostela | |
| Místo | |
| Stát |  Francie |
| Region | Île-de-France |
| Department | Paříž |
| Obec | Paříž |
| Souřadnice | 48°51′20″ s. š., 2°21′16″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická církev |
| Diecéze | Arcidiecéze pařížská |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Gervasius a Protasius |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika klasicismus |
| Výstavba | od 1494–17. století |
| Další informace | |
| Ulice | Place Saint-Gervais a Rue des Barres |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Kód památky | PA00086257 |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pozdně gotický kostel jako halové trojlodí s plaménkovými kružbami oken byl vystavěn na základech nejstaršího křesťanského kostela na pravém břehu Seiny. Bazilika je zde doložena již koncem 4. století, u ní se nacházela nejstarší farnost. Dnešní stavba byla zahájena v roce 1494 na základech románské stavby z konce 12. století a trvala zhruba 150 let. Průčelí bylo dokončené ve stylu renesance roku 1616 a je dílem architekta Clémenta Métezeaua, interiér trojlodí s tribunami nad postranními kaplemi upomíná na jezuitské vzory. Jako nejkrásnější chrámovou architekturu v Paříži jej obdivoval Voltaire[3]
V roce 1862 byl kostel prohlášen za historickou památku, nyní je evidován ve fondu národních historických památek Francie.
Dne 29. března 1918 během velkopátečních bohoslužeb dopadla na kostel střela z tzv. Pařížského děla, která probořila klenbu a uvnitř zabila 88 osob a 68 jich zranila. Jednalo se o největší tragédii během bombardování Paříže za první světové války. Tuto událost popisuje Romain Rolland ve své novele Petr a Lucie.
V roce 1975 kardinál François Marty svěřil kostel laické komunitě Jeruzalémského bratrstva, která farní správu zrušila a poskytuje zde humanitární pomoc bezdomovcům.
I když je architektura kostela převážně gotická, jeho fasáda projektovaná roku 1616 a dokončená v roce 1621 je typickou ukázkou francouzského klasicismu. Jejími autory jsou architekti Salomon de Brosse a zejména Clément II. Métezeau. Průčelí je trojetážové a trojosé: hlavní sloupový portál v přízemí doprovázejí dvě dvojice nárožních sloupů dórského řádu, pokračují čtyřmi páry sloupů iónského řádu v prvním patře a vrcholí volutovým štítem, neseným dvěma páry korintských sloupů ve druhém patře.
François Mansart zopakoval tento etážový vzor rytmu iónských a korintských sloupů v Paříži na fasádě nedochovaného klášterního kostela bernardinů-feuillantů z let 1623-1624.
- Kaple sv. Vavřince - druhá na levé (severní) straně - má na přední straně oltářní menzy raně gotický reliéf Smrt Panny Marie z poloviny 14. století.
- Kaple Srdce Páně (čtvrtá nalevo) bývala cechovní kaplí prodejců vína a má dřevořezby z 18. století
- Chrámová okna jsou vyzdobena vzácnými vitrážemi z období od raného 16. století do 20. století. Nejcennější jsou renesanční s vyobrazením krále Šalomouna z roku 1531 v okně jižní chórové kaple sv. Jana Křtitele. Následují párové výjevy s figurami: Mojžíš a Eliáš, Abrahám, Izák a Jákob, Adam a Noe, nebo Josef a jeho bratři, všechny vytvořil významný designér a sklenář Claude Courageux.
- Chórové lavice ze 2. čtvrtiny 17. století mají na sklopných sedadlech řezané výjevy z práce zdejších obchodníků, či hostinských a lázeňských profesí.
- Dřevěné sochy svatých Gervasia a Protasia v chóru mezi hlavním oltářem a pilíři mezilodních arkád z roku 1625, raně barokní dílo řezbáře Bourdina.
- Zlatá kaple (La Chapelle Dorée) - vzácná pozdně renesanční výzdoba s polychromovanými dřevořezbami pochází z období krále Ludvíka XIII.
- Gotická socha Panny Marie Dobré ochrany (Notre Dame de Bonne Délivrance) je dřevořezba korunované madony s Ježíškem, z doby kolem roku 1360.
- Velké varhany na západní kruchtě pocházejí z poloviny 17. století, postavila je varhanářská rodina Thierry. Proslavil je zdejší varhaník a dvorní skladatel François Couperin zvaný Veliký, ale hráli na ně také další příslušníci této rodiny, počínaje otcem Louisem Couperinem. V roce 1768 jejich konstrukci vylepšil François-Henri Clicquot, mezi léty 1812-1843 je upravila firma Daléry otec a syn. Restaurování provedly firmy Danion-Gonzalez v roce 1974 a Muhleisen roku 2003. Patří k nejlepším nástrojům v Paříži a jako jediné z nich mají přesný rodokmen mistrů.
- Malé varhany jsou z roku 1845.
- Hlavní památky interiéru
Socha sv. Protasia (1625)
Pohled od hlavního vchodu
Oltářní reliéf Smrt Panny Marie
Ochoz chóru
Socha sv. Gervasia (1625)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
