Kostel svatého Petra a Pavla (Žežice)
kostel v Žežicích From Wikipedia, the free encyclopedia
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Petra a Pavla v Žežicích je gotická sakrální stavba stojící v dolní části obce při průjezdní silnici. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[2]
| Kostel svatého Petra a Pavla v Žežicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Obec | Chuderov |
| Lokalita | Žežice |
| Souřadnice | 50°41′8,19″ s. š., 14°4′13,99″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | ústecký |
| Farnost | Žežice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | asi 14. století, obnoven 1470, přístavba 1780 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 42337/5-184 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel je připomínaný poprvé 1352. Nově byl postaven po skončení husitských válek roku 1470. Roku 1780 byla barokně prodloužena loď a postavena nová věž, přistavěny sakristie a oratoř po stranách presbytáře. Byly také upraveny okna presbytáře.[3] Zachovány gotické články zejména na presbytáři. Po roce 1945 byl v důsledku vysídlení německy mluvícího obyvatelstva opuštěn a zchátral. Opraven byl po roce 1990.
Kostel je jednolodní s polygonálně zakončeným presbytářem se sakristií po jižní straně a oratoří po severní straně. V průčelí se nachází hranolová věž. Okna jsou zakončena polokruhově. Na jednom z nárožních opěráků presbytáře a na severní straně sakristie jsou znaky Lungviců. Na věži je letopočet 1780. Nad její římsou reliéf polopostavy muže v obdélném vpadlém poli.[3]
Presbytář je sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby a parsčitě v závěru. Žebra se zde sbíhají na konzoly. Triumfální oblouk je hrotitý. Loď má plochý strop. Kruchta je zděná. Sakristie a oratoř jsou barokní a pocházejí z roku 1780. Jsou sklenuty plackou.[3]
Vnitřní zařízení většinou novodobé. Z původního zařízení se zachovala renesanční pískovcová křtitelnice s mušlovitou kupou, která je datována do roku 1575. Renesanční náhrobník je z období kolem roku 1600. Údaje na něm jsou však nečitelné.[3]
V západní věži kostela se nacházely nejméně tři zvony, z nichž zde zbyl pouze jediný středověký zvon s obtížně čitelným nápisem. Doložen je zde zvon z r. 1520 od mistra Tomáše z Litoměřic a zvon z r. 1598.[4] V sanktusníku kostela zvon z r. 1925 od Rudolfa Pernera.
Poblíž kostela se nachází fara z roku 1709. Je obdélná a patrová.[3]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
