![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Volute-krater_woman_BM_GR1985.10-9.1.jpg/640px-Volute-krater_woman_BM_GR1985.10-9.1.jpg&w=640&q=50)
Krátér
From Wikipedia, the free encyclopedia
Krátér (z řečtiny κρατος, kratos - smíšený; κεράννυμι, kerannými - mísím), také psáno kráter či kratér, je velká starověká řecká nádoba na nízkém podstavci s rozevřeným horním obvodem a se dvěma horizontálními uchy po stranách.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Volute-krater_woman_BM_GR1985.10-9.1.jpg/640px-Volute-krater_woman_BM_GR1985.10-9.1.jpg)
Během celého období vývoje antického Řecka se vyvinuly celkem 4 typy krátérů: volutový, sloupkový, zvoncový a kalichový.
Sloužila k mísení silného vína (až 16 % alkoholu), které bylo uchovávání z v amforách, s vodou, což bylo ve starověké řecké, a posléze i římské, společnosti zvykem. Obvykle stála na trojnožce uprostřed místnosti, kde se konala symposia. Funkci této místnosti většinou plnil andron. Z krátérů se víno přelévalo do konvic (oinochoé) a hostům bylo podáváno v číších (kylix).
Některé krátéry se využívaly i jako výzdoba na hroby zemřelých.
Krátéry se taktéž vyskytovaly i v kovové podobě, mnohdy s tepanou výzdobou.
Jedním z příkladů volutového krátéru je krátér nalezený v roce 1962 v hrobě v Derveni nedaleko Soluně. V současné době je uchováván v Archeologickém muzeu v Soluni. Měří 90,5 cm na výšku a váží 40 kg.
Sloupkové krátéry se poprvé objevovaly v 7. století před naším letopočtem v Korintu, ale následně pronikly i do Athén, kde byly oblíbené až do 5. století před naším letopočtem.
Výzdobou krátérů proslul malíř keramiky Lydos, který se specializoval na černofigurový styl. K výrobě keramiky založil také velkou dílnu.