Krakovsko-čenstochovská jura či Krakovsko-čenstochovská vysočina (polsky Wyżyna Krakowsko-Częstochowska, Jura Krakowsko-Częstochowska) je geomorfologická krasová oblast a pohoří v jižním Polsku (Malopolské a Slezské vojvodství). V Polském geografickém značení je označena jako 341.3. Rozkládá se mezi městy Krakov a Čenstochová. Je geografickou součástí Slezsko-krakovské vysočiny (Wyżyna Śląsko-Krakowska), která je součástí nadcelku Polské vysočiny (Wyżyny Polskie).
Krakovsko-čenstochovská jura | |
---|---|
Mapa umístění Krakovsko-čenstochovské jury | |
Nejvyšší bod | 515,6 m n. m. (Góra Janowskiego) |
Délka | cca 80 km |
Rozloha | cca 2600 km² |
Světadíl | Evropa |
Stát | Polsko |
Horniny | jurský vápenec |
Povodí | Odra, Visla |
Souřadnice | 50°12′24″ s. š., 19°49′45″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geologické a geomorfologické poměry
Jedná se o vápencovou vysočinu 300 až 516 m vysokou, na jejíž území se nachází velké množství skalních útvarů, jeskyní a zřícenin středověkých hradů, kterým se zde říká orlí hnízda (polsky orle gniazda). Celkový počet registrovaných jeskyní v této oblasti činí asi 1800, jeskyní delších než 40 metrů je však jen asi 130. Čtyři jeskyně jsou veřejnosti přístupné: Ciemna, Łokietka, Nietoperzowa a Wierzchowska Górna. Pramení zde řeky Warta, Pilica, Bílá Přemše, Černá Přemše, Krztynia aj. Vyskytují se vyvěračky a malé ponory. Nejvyšším geografickým bodem je Góra Janowskiego (nazývaná také Góra Zamkowa) s nadmořskou výškou 516 m.
Členění
Krakovsko-čenstochovská jura se skládá z:[1]
- Čenstochovská jura (Wyżyna Częstochowska) – polské geografické značení 341.31.[2]
- Wyżyna Olkuska – polské geografické značení 341.32.[3]
- Rów Krzeszowicki – polské geografické značení 341.33.[4]
- Garb Tenczyński – polské geografické značení 341.34.[5]
Přírodní parky a rezervace
Příroda Krakovsko-čenstochovské jury je chráněna v rámci Ojcowského Národního Parku, šesti krajinných parků (např. Park Krajobrazowy Orlich Gniazd) a řady přírodních rezervací (např. přírodní rezervace Góra Zborów). Cenné jsou přírodní biotopy xerotermní, skalní, stepní, lesní a mokřadní.
Přístupnost
Jsou zde dvě oblíbené turistické stezky, které vedou nejhezčími přírodními a turistickými místy oblasti: Szlak Warowni Jurajskich a stezka orlích hnízd (Szlak Orlich Gniazd), červeně značená turistická stezka, která směřuje ve směru od Krakova do Čenstochové a je dlouhá 163,9 km.
Fotogalerie
- Biakło (340 m)
- Maczuga Herkulesa (Héraklův kyj)
- Okiennik Wielki
- Rzędkowickie Skały
- Rękawica (Rukavice)
- Sokolica
- Brama Bolechowicka (Bolechowická brána)
- Góry Towarne
- Údolí řeky Prądnik
- Wierzchowska Górna jeskyně
- Zřícenina hradu Mirów
- Zřícenina hradu Olsztyn
- Zřícenina hradu Ogrodzieniec
- Zřícenina hradu Smoleń
- Zřícenina hradu Rabsztyn
- Zřícenina hradu Tenczyn
- Zřícenina hradu Lipowiec
- Zřícenina hradu Bydlin
- Hrad Bobolice (stav po rekonstrukci v letech 2002–11)
- Renesanční zámek Pieskowa Skała
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.