Kroužkovci
From Wikipedia, the free encyclopedia
Kroužkovci (Annelida) představují kmen prvoústých dvoustranně souměrných živočichů ze skupiny Lophotrochozoa, jenž zahrnuje asi 20 000 popsaných druhů. Jméno jim vynesl jejich charakteristický znak, tj. článkování těla neboli segmentace. Jednotlivé tělní články bývají odděleny přepážkami, obsahují pár coelomových váčků a sjednocuje je úplný trávicí a uzavřený oběhový systém, několikavrstevná svalovina a podélné nervové provazce, asociované s článkovými ganglii spojenými příčnými spojkami. Články mohou nést různé přívěsky, jako jsou tykadla (antény), makadla (palpy) či parapodia s funkcí končetin. Hlavu kroužkovců tvoří presegmentální oblast neboli prostomium s mozkovým centrem, na kterou navazuje první pravý tělní článek zvaný peristomium, jenž nese ústní otvor. Záď kroužkovců tvoří tzv. pygidium, jež nese řitní otvor a před nímž se nachází růstová zóna, odkud vyrůstají nové články. Za jeden z nejdůležitějších znaků kroužkovců je pokládána přítomnost chitinových štětin neboli chét; tělo kryje kutikula, ta je naopak nechitinové povahy. Vylučovací soustavu tvoří typicky metanefridia. Kroužkovci bývají většinou gonochoristy, méně často různými typy hermafroditů.
Kroužkovci | |
---|---|
Diverzita kroužkovců (odshora po směru hodinových ručiček): žížala obecná (Lumbricus terrestris), sumýšovec rýhovaný (Sipunculus nudus), rypohlavec Urechis caupo, rournatec ozdobný (Spirobranchus giganteus), mnohoštětinatec Marphysa sanguinea, riftie hlubinná (Riftia pachyptila) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
(nezařazeno) | prvoústí (Protostomia) |
Nadkmen | Lophotrochozoa |
Kmen | kroužkovci (Annelida) Lamarck, 1809 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kroužkovci se svou velikostí pohybují od 0,5 mm do 3 m, mohou být pohybliví i přisedle žijící v rourkách. Jejich nejznámější zástupci tradičně tvoří tři velké skupiny (třídy): mnohoštětinatci (Polychaeta), máloštětinatci (Oligochaeta) a pijavice (Hirudinea), přičemž máloštětinatci a pijavice často tvoří společnou skupinu opaskovci (Clitellata). Ačkoli má tento systém praktické a didaktické opodstatnění, nástup molekulární fylogenetiky ukázal, že máloštětinatci jsou vnořeni v rámci mnohoštětinatců a pijavice v rámci máloštětinatců. Během evoluce navíc řada kroužkovců výrazně pozměnila svůj tělní plán, ať už se jedná o ztrátu segmentace, přetvoření či ztrátu orgánových soustav nebo miniaturizaci, a odvozují se tak mezi nimi i obskurní skupiny, jako rypohlavci, sumýšovci, vláknonošci, trubicovci či lilijicovci, přičemž řada z nich byla před nástupem molekulárních metod klasifikována dokonce na úrovni samostatných kmenů.
Většina „mnohoštětinatců“ je vázána na mořské ekosystémy, zvláště opaskovci však obývají i sladkovodní a suchozemské prostředí. Rozmnožování původně vychází z volně žijící planktonní larvy zvané trochofora, ale řada kroužkovců vykazuje odvozené reprodukční strategie, dokonce včetně péče o mláďata a živorodosti. Opaskovci pro své zárodky vytvářejí ochranný kokon, jenž představoval důležitou preadaptaci při jejich kolonizaci souše. Mezi dnes žijícími kroužkovci se objevují aktivní lovci, druhy požírající substrát, vnější i vnitřní parazité i přisedle žijící filtrátoři. Mohou zastávat roli ekosystémových inženýrů, zvlášť významný je vliv žížal na dynamiku půdy. Někteří kroužkovci tolerují i extrémní podmínky a známá jsou společenstva, která tvoří u podmořských černých kuřáků.