Kvenština
From Wikipedia, the free encyclopedia
Kvenština (kv. kvääni [2], kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms. Vzhledem k politickým a historickým důvodům obdržela v roce 2005 status menšinového jazyka v rámci Evropské charty jazyků, což umožnilo studium kvenštiny na univerzitě v Tromsø od roku 2006. Přesto je však vnímán jako vzájemně srozumitelný dialekt finštiny a je seskupena do peräpohjolských nářečí společně s meänkieli (tornedalská finština), jíž se mluví v Tornském údolí ve Švédsku. Má k ní blíže než ke standardní finštině.[3]
Kvenština (kvääni) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Troms a Finnmark (Norsko) |
Počet mluvčích | 2000-8000 (2005)[1] |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | není |
Úřední jazyk | Norsko Norsko (uznaný menšinový jazyk) |
Kódy | |
ISO 639-1 | fi |
ISO 639-2 | fin (B) fin (T) |
ISO 639-3 | fkv |
Ethnologue | FKV |
Wikipedie | |
testovací provoz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kvenština obsahuje mnoho slov přejatých z norštiny, např. tyskäläinen (od norského "tysk") na rozdíl od finského saksalainen - Němec. Používá také některá stará finská slova, která se ve Finsku už nepoužívají.