Leó Szilárd
americký fyzik maďarského původu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Leó Szilárd (11. února 1898, Budapešť – 30. května 1964, La Jolla, Kalifornie) byl americký fyzik maďarsko-židovského původu.
Leó Szilárd | |
---|---|
Leó Szilárd | |
Narození | 11. únor 1898 Budapešť Maďarsko |
Úmrtí | 30. květen 1964 La Jolla, Kalifornie, USA |
Národnost | maďarská |
Alma mater | Humboldtova univerzita (do 1922) Technická a hospodářská univerzita v Budapešti Technická univerzita Berlín |
Pracoviště | Humboldtova univerzita Chicagská univerzita Kolumbijská univerzita Technická univerzita Berlín Brandeisova univerzita |
Obor | Fyzika |
Známý díky | Nukleární řetězová reakce Einstein-Szilárdův dopis Projekt Manhattan Szilárdova petice Kobaltová bomba Absorpční chladnička Szilárdův motor Einsteinova chladnička |
Ocenění | Atoms for Peace Award 1959 |
Manžel(ka) | Gertrud Weiss Szilard |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jako první zjistil, že řetězová reakce (i atomová bomba) je uskutečnitelná. Když se obával, že Němci jí brzy získají, spolu s Albertem Einsteinem napsal list americkému presidentu Franklinovi D. Rooseveltovi a později se zúčastnil projektu Manhattan. Je autorem mnohých patentů (například elektronový mikroskop a urychlovač částic). Výrazně se podílel na zkonstruování prvního atomového reaktoru (patent spolu s Enricem Fermim).
Szilárd patřil do skupiny známých maďarsko-židovských fyziků a matematiků z Budapešti. Patřili sem i Paul Erdős, Edward Teller, John von Neumann a Eugene Paul Wigner. Jejich američtí kolegové je kvůli jakoby „nadpozemským“ schopnostem nazývali „The Martians“ (Marťani).