Malajsko-polynéské jazyky
From Wikipedia, the free encyclopedia
Malajsko-polynéské jazyky jsou jednou z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Pravlast těchto jazyků je na Tchaj-wanu, odkud se rozšířily během jedné z největších námořních migračních vln, která započala pravděpodobně 3. tisíciletí př. n. l. a završila se až v 8. století, kdy Maorové dorazili na Nový Zéland. Jazyky malajsko-polynéské větve mluví více než 350 miliónů mluvčích. Například indonéština je úředním jazykem v Indonésii a jako dorozumívací jazyk ji používá až 200 milionů mluvčích, javánštinu používá jako rodný jazyk kolem 80 milionů mluvčích.
Stručná fakta Rozšíření, Počet mluvčích ...
Malajsko-polynéské jazyky | |
---|---|
Rozšíření malajsko-polynéských jazyků je vyznačeno červeně. | |
Rozšíření | ostrovy jihovýchodní Asie, Malajsie, Vietnam a Kambodža, Madagaskar, Oceánie a Nový Zéland |
Počet mluvčích | zhruba 350 milionů |
Počet jazyků | zhruba 1000 |
Klasifikace | |
Dělení | |
|
Zavřít