Marcus Aurelius
římský císař (161–180) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv. adoptivním císařům. Patřil rovněž mezi význačné představitele pozdní fáze vývoje filozofie stoicismu, kvůli čemuž bývá nazýván „filosof na trůně“. Navzdory jeho vysoké mravní integritě a výjimečným osobním schopnostem skončilo za jeho vlády dlouhotrvající období míru a prosperity římské říše, jejíž stabilita byla stále více nahlodávána jak zahraničními hrozbami, tak vnitřními problémy.
Marcus Aurelius | |
---|---|
16. císař římské říše | |
Busta Marka Aurelia v mnichovské Glyptotéce | |
Doba vlády | 7. březen 161 – 17. březen 180 |
Úplné jméno | Marcus Aurelius Antoninus Augustus |
Narození | 26. duben 121 Řím |
Úmrtí | 17. březen 180 (ve věku 58 let) Vindobona nebo Sirmium |
Pohřben | Hadrianovo mauzoleum |
Předchůdce | Antoninus Pius |
Nástupce | Commodus |
Manželka | Faustina mladší |
Potomci | 13 dětí, včetně Commoda |
Dynastie | adoptivních císařů |
Otec | Marcus Annius Verus |
Matka | Domitia Lucilla |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krátce po svém nástupu na trůn byl Marcus nucen čelit útoku parthské říše na východních hranicích. Vedením války pověřil svého bratra a spoluvládce Lucia Vera, jehož podřízení si do roku 166 Parthy podrobili a ovládli Mezopotámii. Zhruba v téže době však barbarské kmeny obývající Germánii napadly a prolomily dunajskou hranici, oslabenou odesláním části zdejších sil do boje s Parthy. Tím byl zahájen dlouhý a náročný konflikt, známý jako markomanské války, jenž vyplnil většinu zbývajících let Markova vládnutí. Kromě vážných vnějších výzev se císař musel potýkat také s katastrofálními následky antoninského moru, zavlečeného do římské říše vojáky vracejícími se z Orientu, a s neklidem vyvolaným spontánním pronásledováním křesťanů, k němuž docházelo v různých částech impéria. Roku 175 se zdárně vypořádal se vzpourou ve východních provinciích, vedenou Avidiem Cassiem. Nicméně ještě než stačil Germány zcela potlačit, v roce 180 Marcus zemřel, čímž moc nad říší přešla na jeho syna Commoda.
Během vojenských tažení v letech 170 až 180 vytvořil řecky psané dílo „Hovory k sobě“ (Ta eis heauton), které je dodnes pokládáno za literární klenot, oslavující pojetí vlády jako služby a povinnosti, a je vysoce ceněno pro svůj znamenitý a vytříbený styl.