Maria Šarapovová
ruská profesionální tenistka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Maria Šarapovová, rusky Мария Юрьевна Шарапова, Marija Jurjevna Šarapova, (* 19. dubna 1987 Ňagaň), je bývalá ruská profesionální tenistka, stříbrná olympijská medailistka z Londýnských her 2012 a bývalá světová jednička ve dvouhře, která na čele strávila 21 týdnů. Od roku 1994 trvale žije ve Spojených státech.[1]
Maria Šarapovová Мария Шарапова | |
---|---|
Přezdívka | Sibiřská siréna, Masha |
Stát | Rusko Rusko |
Datum narození | 19. dubna 1987 (37 let) |
Místo narození | Ňagaň, Sovětský svaz |
Bydliště | Bradenton, Florida, Spojené státy |
Výška | 188 cm |
Hmotnost | 59 kg |
Profesionál od | 19. dubna 2001 |
Ukončení kariéry | 26. února 2020 |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
Výdělek | 37 190 159 USD (3. v historickém žebříčku) |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 647–169 |
Tituly | 36 WTA, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (22. srpna 2005) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2008) |
French Open | vítězka (2012, 2014) |
Wimbledon | vítězka (2004) |
US Open | vítězka (2006) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2004) |
Olympijské hry | stříbro (2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 23–17 |
Tituly | 3 WTA |
Nejvyšší umístění | 41. místo (14. června 2004) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2003, 2004) |
US Open | 2. kolo (2003) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
US Open | čtvrtfinále (2004) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | vítězka (2008) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20180318a18. března 2018 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
stříbro | 2012 Londýn | dvouhra žen |
Na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve čtyřhře a třicet šest ve dvouhře, včetně všech čtyř Grand Slamů. Prvním z nich se stal Wimbledon 2004, na kterém zvítězila v sedmnácti letech po finálové výhře nad Serenou Williamsovou. Díky tomu pronikla do elitní světové desítky. Následovaly tituly z US Open 2006 a Australian Open 2008. Od srpna 2008 nehrála téměř dalších deset měsíců pro zranění ramene, kvůli kterému podstoupila v říjnu téhož roku operaci.
Kariéru obnovila v květnu 2009 a mezi deset nejlepších tenistek se vrátila téměř po dvou letech v březnu 2011. Triumfem na French Open 2012 se stala teprve desátou hráčkou historie a šestou v otevřené éře, která zkompletovala kariérní grandslam.[2][3] Pátou trofej dobyla na Roland Garros 2014, kde si v závěrečném klání poradila s Rumunkou Simonou Halepovou.
V sezóně 2004 také zvítězila na Turnaji mistryň. Pětkrát odešla z finále Grand Slamu poražena. Poprvé podlehla na Australian Open 2007 Sereně Williamsové, ve Wimbledonu 2011 nestačila na Petru Kvitovou, na Australian Open 2012 prohrála s Viktorií Azarenkovou a konečně na French Open 2013 i Australian Open 2015 ji opět zdolala Serena Williamsová. V rámci nižší úrovně profesionálního tenisu – okruhu ITF, získala čtyři tituly ve dvouhře.
V březnu 2016 na tiskové konferenci v Los Angeles oznámila, že měla pozitivní dopingový nález na Australian Open 2016, za který ji v červnu téhož roku Mezinárodní tenisová federace (ITF) potrestala dvouletým zákazem startu. Následující týden se proti verdiktu odvolala k Mezinárodní sportovní arbitráži, jež na počátku října 2016 trest snížila na 15měsíční období s uplynutím 26. dubna 2017.[4] Na dvorce se vrátila divokou kartou na stuttgartském Porsche Tennis Grand Prix 2017. V den uplynutí trestu vyřadila Italku Robertu Vinciovou.[5]
Na prvním místě singlového světového žebříčku byla klasifikována v pěti oddělených obdobích. Poprvé od 22. srpna 2005 pouze jeden týden a popáté čtyři týdny do 9. července 2012. Ve čtyřhře jí v červnu 2004 nejvýše patřilo 41. místo. Od července 2013 do roku 2014 ji trénovala bývalá světová jednička Jimmy Connors, který nahradil Švéda Thomase Hogstedta, s nímž tenistka spolupracovala od roku 2011. K ukončení spolupráce se Švédem došlo po jejím časném vypadnutí ve Wimbledonu 2013.[6] Dříve tuto roli mnoho let plnil Michael Joyce a také otec Jurij Šarapov. Od sezóny 2014 byl hlavním koučem Nizozemec Sven Groeneveld, s nímž se rozešla pro pokles formy a po vyřazení z březnového Indian Wells Masters 2018.[7]
Kromě tenisu se věnuje modelingu a reklamním aktivitám. Nafotila sérii fotek pro časopis Sports Illustrated Swimsuit Issue. Propaguje výrobky společností jakými jsou Nike, Prince či Canon a její tvář byla spojena s několika módními domy, nejvíce pak s Cole Haan. V letech 2005 a 2008 se stala nejvyhledávanějším sportovcem na Yahoo!.[8][9][10] Od února 2007 působí v roli velvyslankyně dobré vůle podílející se na programu obnovy po černobylské havárii. V červnu 2011 ji časopis Time zařadil mezi „30 ženských legend tenisu: Minulosti, přítomnosti a budoucnosti“[11] a v březnu 2012 se v televizní anketě stanice Tennis Channel nazvané 100 Greatest of All Time – sto největších tenistů všech dob, umístila na 71. místě. Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských hrách 2012 v Londýně byla vlajkonoškou ruské výpravy.
V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 čtvrtfinálovým duelem Světové skupiny proti Izraeli, v němž dopomohla Ruskám k postupu dvěma výhrami nad Obzilerovou i Pe'erovou. Daný ročník tak byla součástí ruského družstva, které Fed Cup vyhrálo. Do roku 2018 v soutěži nastoupila k pěti mezistátním utkáním s bilancí 7–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.
Patří do skupiny tenistek s výrazným hlasovým projevem při odehrání míče. Intenzita výkřiků dosahuje až 105 decibelů, čímž se vyrovná zvuku sirény.[12][13] Časopis Forbes ji opakovaně označil za nejbohatší sportovkyni světa a její roční příjmy odhadl na zhruba 25 milionů dolarů.[14][15][16]