česká odbojářka From Wikipedia, the free encyclopedia
Marie Magda Rezková (21. srpna 1895 ve Vlkově [p 1] - 25. června 1982 v Nechanicích [p 2]) [p 3] byla důležitá spolupracovnice odbojové skupiny kolem Tří králů.[3]
Marie Magda Rezková | |
---|---|
Narození | 21. srpna 1895 Vlkov [p 1] Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. června 1982 (ve věku 86 let) Nechanice [p 2] Československo |
Místo pohřbení | smiřický hřbitov |
Povolání | švadlena |
Majetek | krejčovský salón a byt v Praze na Vinohradech |
Choť | svobodná |
Rodiče | Václav Rezek [1], Anna Hofmanová [1] |
Příbuzní | 3 sestry + 4 bratři [1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
dědeček | Jan Rezek |
---|---|
babička | Marie Dušková |
otec | Václav Rezek (* 29.04.1871) |
matka | Anna Hofmanová (* 18.05.1869) |
sestra | Antonie Valentová (* 16.10.1898) |
švagr | Jan Valenta |
sestra | Anežka (česká) Seligerová (* 21.1.1897) |
švagr | Antonín Seliger |
synovec | Antonín Seliger (* 22.1.1924 - † 9.5.1945) |
sestra | Adéla Nyplová (* 27.4.1905) |
švagr | Josef Nypl |
bratr | Josef Rezek (* 06.6.1900) |
bratr | Václav Rezek (* 17.6.1902 - † 27.8.1902) |
bratr | Václav Rezek (* 27.8.1903) |
bratr | Karel Rezek (* 29.7.1906) |
bratranec | škpt. Alois Čáslavka |
Otcem Magdy Rezkové byl Václav Rezek (* 29. dubna 1871) bednářský dělník z Vlkova. Matkou byla Anna Hofmanová (* 18. května 1869) ze Smržova, která pracovala ve Vlkově jako dělnice. Magda Rezková byla až do 25. května 1896 nemanželským dítětem. Teprve od tohoto data se její otec k otcovství přiznal. Kolem roku 1900 se Rezkovi přestěhovali z Vlkova do Smiřic.[p 4] Magda Rezková byla švadlenou, jako svobodná odešla do Prahy, kde provozovala módní dámský krejčovský salón na Vinohradech.[1]
Do zpravodajské činnosti proti nacistickému Německu Marii Magdu Rezkovou zapojil již v květnu 1938 její bratranec štábní kapitán dělostřelectva Alois Čáslavka. Alois Čáslavka byl příslušníkem 2. (zpravodajského) oddělení hlavního štábu československé armády.[4] [p 5]
Magda Rezková vlastnila a vedla za protektorátu hojně navštěvovaný módní dámský krejčovský salón v Praze na Vinohradech ,[p 6] ve kterém od jara 1939 provozovala tajnou přepážku [p 7] pro odbojovou organizaci Konšelé. [2] [p 8]
Magda Rezková již od jara 1940 poskytovala obětavě a neohroženě pomoc ilegalistům: Josefu Churavému, Václavu Morávkovi a Františku Peltánovi.[8]
Na základě informací násilím získaných gestapem z dopadené spojky[4] byla Magda Rezková zatčena gestapem 16. října 1941. [3][5] [p 11]
Anténní svod (lanko) ve světlíku prozradil gestapu místo, odkud před čtyřmi měsíci vysílala SPARTA II, a další osud Magdy Rezkové byl zpečetěn.[4] Následovaly nekonečné výslechy v Pečkově paláci [4], pak věznění postupně na Pankráci (převoz do Berlína [5]) a definitivně až do konce války v KT Ravensbrück. [p 12] Během jejího uvěznění, ještě v roce 1942, Němci zabavili veškerý její majetek:
"Majetek firmy M. Rezková, Praha XII, Pštroska 3, se z nařízení majetkového úřadu při kanceláři říšského protektora v Čechách a na Moravě likviduje. Všechny pohledávky je nutno hlásit u mne jako likvidátora a nuceného správce do 10. srpna 1942, jinak na ně nebude brán zřetel. Erich Altstädt, Praha II, Helebrantova č. 488"Oznámení v tehdejších novinách, Praha, [5]
Sovětská armáda osvobodila KT Ravensbrück 30. dubna 1945. Magda Rezková se vrátila do Prahy 23. května 1945.[4] Zde však zjistila, že její majetek byl Němci zkonfiskován. Z její dílny nezůstalo nic. I její pražský byt byl obsazen novými nájemníky. [4] Byt i krejčovský salón mohla nárokovat u tehdejších úřadů, ale po téměř čtyřech rocích věznění neměla dost sil uplatnit úřední cestou svoje majetkové požadavky. Dne 24. května 1945 tedy odjela z Prahy do Smiřic za svojí sestrou Antonií Valentovou. Její švagr Jan Valenta byl jezný (správce jezu) na Labi. Spolu se sestrou a švagrem bydlela nejprve v domku pro jezného, poté bydlela u své další sestry Anežky Seligerové (a jejího manžela Antonína Seligera) a nakonec pak v pronájmu u Horymíra Boznera, jehož domek se nacházel v sousedství Seligerových. Ve Smiřicích Magda Rezková i v roce 1982 dožila. [p 13]
MAGDA REZKOVÁ
1895 – 1982
VĚZNĚNA
V RAVENSBRÜCKU.
V poválečných letech však její jméno (s výjimkou krátkého období pražského jara) upadlo v zapomnění.[4]Za svou nekomunistickou odbojovou činnost (od května 1938 do října 1941) pro vlast zaplatila Marie Magda Rezková téměř čtyřmi léty věznění (1941–1945) a ztrátou veškerého majetku.[4]
Seligerovi měli jediného syna Antonína (* 22. ledna 1924). Konec války trávil Antonín Seliger u partyzánského oddílu v Jestřebích horách, poblíž Malých Svatoňovic. Při náhodné přestřelce s Němci (9. května 1945) padl ve věku 21 let v Batňovicích (u Úpice) v Podkrkonoší.[1] [p 15]
Na hrobě Seligerů je umístěna busta Antonína Seligera.
JSEM PARTYZÁN, KDO JE VÍC?
TVRDOU, OSMAHLOU MÁM LÍC
A Z OČÍ POMSTA PLANE!
AŤ ZÍTRA SE MNOU COKOLIV SE STANE
NÁŠ NÁROD MUSÍ ŽÍT!
VLAST VOLALA, JÁ ŠEL.
Náhrobní kámen se jménem Antonína Seligera (se základními životopisnými údaji) je nadepsán tímto textem: „Zde sní svůj krásný sen o svobodné vlasti“. [10][11] [1] Urna s popelem Marie Magdy Rezkové je uložena na smiřickém hřbitově [p 16] na hrobě rodiny Seligerů. [10] [11][p 17] Zdá se, že toto umístění je více než symbolické. [1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.