![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Hypogranular_neutrophil_with_a_pseudo-Pelger-Huet_nucleus_in_MDS.jpg/640px-Hypogranular_neutrophil_with_a_pseudo-Pelger-Huet_nucleus_in_MDS.jpg&w=640&q=50)
Myelodysplastický syndrom
onemocnění krvetvorby / From Wikipedia, the free encyclopedia
Myelodysplastický syndrom neboli MDS je onemocnění krvetvorby způsobené mutací kmenové krvetvorné buňky, která vede k tvorbě patologického klonu buněk jedné nebo více krevních řad. Jde tedy o „klonální onemocnění kostní dřeně“.[1] Ačkoli se jedná převážně o onemocnění starších lidí, může postihnout i mladší jedince.[2]
![ikona](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/48px-Broom_icon.svg.png)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Hypogranular_neutrophil_with_a_pseudo-Pelger-Huet_nucleus_in_MDS.jpg/320px-Hypogranular_neutrophil_with_a_pseudo-Pelger-Huet_nucleus_in_MDS.jpg)
V periferní krvi dochází k pancytopenii neboli k současnému poklesu počtu všech typů krevních buněk, tedy červených a bílých krvinek a krevních destiček.[3] Naopak kostní dřeň má normální nebo nadměrný počet buněk se známkami dysplazie. Zhruba v 10 % případů může mít i snížený počet buněk a je pak obtížně rozlišitelná od aplastické anémie, což je „chudokrevnost, která má původ v nedostatečné tvorbě krvinek v kostní dřeni“[4]. V pozdní fázi může MDS přejít do akutní myeloidní leukemie. Incidence je 4,5 nemocných na 100 tisíc obyvatel, výskyt nemocných stoupá u osob nad 60 let.