Němci
germánský národ / From Wikipedia, the free encyclopedia
Němci (německy Deutsche) jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě[20], obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně. Sdílejí společný německý původ, kulturu, historii a hovoří různými dialekty němčiny jako svým mateřským jazykem. České (slovanské) jméno Němci bylo buď odvozeno od adjektiva němý, jelikož němčina je jazyk s češtinou vzájemně nesrozumitelný, nebo od kmene Nemetů[21] (odvozené od keltského kořene "nemeto-") podobně jako francouzský výraz Allemagne podle kmene Alemanů.
Do roku 1945 se k Němcům většinou počítali i německy hovořící obyvatelé Rakouska, kteří se však od té doby považují za samostatný rakouský národ. Německá menšina dále žije především na jihu Dánska a v Horním Slezsku. Německého původu je také většina obyvatel dnes francouzského Alsaska, německy hovořící obyvatelé Švýcarska a Jižního Tyrolska. Odhadovaný počet Němců je mezi 75 a 160 miliony, z toho 75 milionů obyvatel Německa, zbytek, asi 80 mil. je odhad počtu lidí po celém světě (hlavně v USA, Brazílii, Argentině, Chile, Francii a Kanadě), kteří se hlásí k německému původu.
Od 12. století do konce druhé světové války byly Němci (čeští Němci) osídleny pohraniční oblasti českých zemí, tzv. Sudety (Sudetští Němci), a mnohá další města, kde vytvářeli německé jazykové ostrovy (Praha, Brno, Jihlava, Olomouc). V první polovině 20. století tvořili Němci v Českých zemích přibližně třetinu obyvatelstva. Po válce byli z Československa téměř všichni vysídleni.
Němci osidlovali také mnohá východní území. Na Slovensku se nazývají Karpatští Němci.