Oldřich II. z Rožmberka
český šlechtic / From Wikipedia, the free encyclopedia
Oldřich II. z Rožmberka (13. ledna 1403 – 28. dubna 1462) byl významný český šlechtic, po bitvě u Lipan se stal uznávaným vůdcem katolických pánů v Čechách. Svými současníky byl zván „sloupem království tohoto a údem nejmocnějším“.
Oldřich II. z Rožmberka | |
---|---|
Fiktivní portrét z 19. století | |
1. vladař domu rožmberského | |
Ve funkci: 1418 – 13. listopadu 1451 | |
Předchůdce | institut zřízen |
Nástupce | Jindřich IV. z Rožmberka |
Hejtman bechyňského a prácheňského kraje | |
Ve funkci: 3. září 1420 – ? | |
Panovník | Zikmund Lucemburský |
Narození | 13. ledna 1403 |
Úmrtí | 28. dubna 1462 (ve věku 59 let) Český Krumlov České království České království |
Místo pohřbení | Vyšebrodský klášter |
Choť | Kateřina z Vartemberka († 1436) |
Rodiče | Jindřich III. z Rožmberka Alžběta z Kravař a z Plumlova |
Děti | 1. Jindřich IV. (1427–1457) 2. Jošt II. (1430–1467) 3. Jan II. († 1472) Anežka († 1488) 4. Perchta, provdaná z Lichtensteinu († 1476) 5. Lidmila, provdaná ze Švamberka |
Příbuzní | bratr: Petr III. z Rožmberka († 1406) sestra: Kateřina z Rožmberka |
Profese | politik |
Commons | Oldřich II. z Rožmberka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V době vladařství Oldřicha II. (1418–1451) stoupla moc rodu Rožmberků, protože dokázal využít oslabení královské moci v průběhu husitských válek. Během 20. let 15. století ovládl skoro celé jižní Čechy, s výjimkou silného královského města České Budějovice. Toto scelení rožmberského dominia vytvořilo vhodnou hospodářskou základnu pro podnikání šlechtického velkostatku, který Oldřichovi potomci vytvořili v 1. polovině 16. století.
Vedle majetkových zisků dokázal Oldřich II. upevnit postavení rodu i v rámci stavovské obce, a to vytvořením řady zfalšovaných listin s výsadami a dary, které měl rožmberský rod získat od českých králů. K roku 1360 se tak vázala výsada, vydaná údajně Karlem IV., která stvrzovala nedělitelnost rožmberského dominia a zřízení vladařství v rožmberském rodě patřící vždy nejstaršímu mužskému členu rodu. Tyto nároky byly dokonce roku 1493 plně zlegalizovány zanesením do zemských desk a dodržovány až do vymření rožmberského rodu 6. listopadu 1611.
Rovněž vymyslel pověst o původu Rožmberků ze starého římského rodu Ursini (z lat. medvěd) a jednáním s italským rodem Orsini skutečně dosáhl oboustranně potvrzené dohody o tom, že jejich smyšlený společný původ je pravda.