Pančování
ředění tekutiny méně hodnotnou tekutinou / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pančování je proces, při kterém dochází k ředění původně homogenní tekutiny (např. vína, mléka, etanolu, medu) jinou tekutinou, takže třebaže je pak výsledný roztok prezentován jako původní tekutina, je ve skutečnosti méně kvalitní (naředěný). Pančováním nápojů může výrobce snížit své výrobní náklady, ale za účelem zachování kvality potravin a jejich zdravotní nezávadnosti bývá často zákonnou úpravou zakázáno a z právního pohledu považováno za padělání. Případy pančování jsou známy již od starověku a středověku, jeho postihem se zabýval již Chammurapiho zákoník nebo později např. anglický předpis Assize of Bread and Ale ze 13. století. Pančování vína nebo piva bylo ve starověké Mezopotámii i později ve středověké Evropě nezřídka trestáno smrtí. Trest smrti hrozil ve 14. stol. také za pančování šafránu méně kvalitními rostlinnými barvivy. Nastavování másla moukou, strouhaným tuřínem nebo sádlem bylo ve středověké Francii trestáno pranýřem, přičemž měl provinilec hlavu potřenou pančovaným výrobkem. Od tohoto trestu se odvozuje rčení „mít máslo na hlavě“.
Jestliže dochází k ředění potravin s vědomím spotřebitele, nehovoří se o pančování, ale jde o potravinářské přídatné látky. Pančování nápojů toxickými příměsmi (jedy) se označuje jako trávení.