Perestrojka
přestavba socialistického systému / From Wikipedia, the free encyclopedia
Perestrojka (перестройка, pěrestrojka, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova. Původně zamýšlené ekonomické reformy se postupně proměnily na pokus o přestavbu celého sovětského systému. Období změn a související nestabilita přispěly k politickému, společenskému a ekonomickému napětí, vzestupu nacionalismu a následnému rozpadu Sovětského svazu. Perestrojka také znamenala zásadní impuls pro pád komunistických režimů ve východním bloku a ukončení období Studené války. Gorbačov poprvé veřejně použil termín „perestrojka“ v březnu roku 1984.
Perestrojka | |
---|---|
Michail Gorbačov během svého proslovu v roce 1987. | |
Základní informace | |
Datum | 1985–1991 |
Stát | Sovětský svaz |
Příčina | pokus o nastolení ekonomického růstu, postupně snaha o reformu politického systému |
Výsledek | pokračování ekonomické stagnace, uvolnění totalitního režimu a rozpad Sovětského svazu |
Organizátor | Michail Gorbačov, dále Boris Jelcin, Georgij Šachnazarov, Alexandr Jakovlev, Eduard Ševardnadze, Anatolij Černěv, Anatolij Lukjanov, Vadim Medveděv |
Ze začátku byla perestrojka zamýšlena pouze jako ekonomická reforma, od roku 1987 započala přestavba celého politického systému. Původním cílem bylo překonání hluboké krize sovětské ekonomiky jako pokles produkce, krize v zásobování a inflace. Gorbačovy původní reformní plány měly tyto rysy: snížení kontroly plánovacího aparátu nad ekonomikou a zvýšení autonomie podniků, samofinancování podniků a zvýšení úlohy zisku, liberalizaci zahraničního obchodu a zproduktivnění ekonomiky.[1]
Tzv. glasnosť (otevřenost) měla zpočátku reformovat stranické struktury a neefektivní byrokracii, postupně se ale rozšířila o požadavky na transparentnost vlády, svobody slova a tisku, náboženského vyznání, shromažďování, vědeckého zkoumání, umělecké činnosti nebo práva na stávku. Veřejně se začala probírat do té doby tabuizovaná témata jako ekonomické problémy Sovětského svazu a plánované ekonomiky, korupce nebo alkoholismus. Byly odtajněny první archívy o temné minulosti sovětských dějin a stalinismu. Začaly se také čím dál víc ozývat národnostní a etnické otázky a požadavky na sebeurčení. Posledním bodem měl být zřetelný obrat v zahraniční politice, projevující se vstřícnou politikou vůči Západu. Gorbačov ovšem neměl v úmyslu převzít západní demokratický model.[1]
Perestrojka ztroskotala na neslučitelnosti starého sovětského politického systému a nového tržního ekonomického systému, který ale zachoval základní prvky plánované ekonomiky. Přesto v situaci, v níž se Sovětský svaz v roce 1985 nacházel, neexistovala vůči perestrojce žádná realistická alternativa. Potlačením srpnového puče a následným rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 proces perestrojky skončil a postupně byl nahrazován národními transformačními plány nově vzniklých států.[1]