Populační genetika
From Wikipedia, the free encyclopedia
Populační genetika je nauka o změnách zastoupení alel jednotlivých genů v populaci. Tyto změny mohou být důsledkem jak přirozeného výběru, tak genetického driftu. Oba tyto mechanismy zpravidla omezují genetickou variabilitu populace: mezi další aspekty měnící se různorodosti života, které populační genetika studuje, a které naopak variabilitu zvyšují, může patřit mutace, která v průběhu času vytváří nové alely, nebo tok genů, což je přenos dědičné informace z populace do populace. Takový tok může nastávat i mezi různými druhy.
Hlavní součástí práce populačního genetika je vytváření matematických modelů (jako je např. Wrightův-Fisherův model), které různým způsobem vystihují přírodní populace a následné zjišťování toho, nakolik se předpovězené výsledky kryjí se skutečností.
Základy populační genetiky byly vystavěny v první polovině dvacátého století a rozhodujícím způsobem přispěly k všeobecnému uznání Darwinovy evoluční teorie, jelikož ukázaly, jak jsou tyto myšlenky dobře slučitelné s mendelovskou genetikou. Spojením těchto myšlenek vznikla v současnosti všeobecně uznávaná Nová syntéza v evoluční teorii.