Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
dolní komora Parlamentu České republiky / From Wikipedia, the free encyclopedia
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr. PSP ČR, PS PČR, v Ústavě České republiky označovaná jen jako Poslanecká sněmovna, je dolní komora Parlamentu České republiky, v Ústavě označovaného jen jako Parlament. Má 200 poslanců volených na 4 roky podle poměrného systému s 5% klauzulí. Poslanecká sněmovna vznikla k 1. lednu 1993 transformací z dosavadní České národní rady.[1]
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | |
---|---|
9. volební období | |
Základní informace | |
Typ | dolní komora |
Vedení | |
Předsedkyně | Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) od 10. listopadu 2021 |
1. místopředsedkyně | Věra Kovářová (STAN) od 10. listopadu 2021 |
Místopředseda | Jan Bartošek (KDU-ČSL) od 10. listopadu 2021 |
Místopředseda | Jan Skopeček (ODS) od 10. listopadu 2021 |
Místopředsedkyně | Olga Richterová (Piráti) od 10. listopadu 2021 |
Místopředseda | Karel Havlíček (ANO) od 18. února 2022 |
Místopředsedkyně | Klára Dostálová (ANO) od 16. listopadu 2022 |
Složení | |
Počet členů | 200 poslanců |
Vláda (108) | |
Podpora (1) |
|
Opozice (91) | |
Volby | |
Volební systém | poměrný |
Předchozí volby | 8.–9. října 2021 |
Příští volby | 2025 |
Jednací sál | |
Thunovský palác, Malá Strana, Praha | |
Oficiální web | |
www.psp.cz | |
Horní komora | |
Senát Parlamentu České republiky |
Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru[2] (tedy je přítomno aspoň 67 poslanců), usnesení se schvalují prostou většinou (nadpoloviční většinou přítomných).
U některých usnesení, specifikovaných v zákoně o jednacím řádu sněmovny, je pro přijetí usnesení potřeba souhlasu vyššího počtu poslanců. Absolutní většiny (tedy 101 poslanců) např. pro přehlasování prezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě.[3] Pro přijetí ústavních zákonů, ratifikaci některých mezinárodních smluv[4] a podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky[5] je třeba kvalifikované většiny 120 hlasů (tři pětiny všech poslanců).
Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat Senát u návrhu ústavního zákona, a dále volebního zákona, zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek (tzv. stykový zákon) a zákona o jednacím řádu Senátu.[6]