Protokoly sionských mudrců
podvodný dokument / From Wikipedia, the free encyclopedia
Protokoly sionských mudrců (rusky Протоколы сионских мудрецов či Сионские протоколы, anglicky The Protocols of the (Learned) Elders of Zion) je jeden z mnoha názvů, které označují text plánu na dosažení globální nadvlády židovského národa. Encyclopædia Britannica označuje Protokoly sionských mudrců jako „podvodný dokument, který sloužil jako záminka a zdůvodnění antisemitismu na počátku 20. století.“[1] Po svém prvním vydání v roce 1903 v carském Rusku[1] byl text tohoto díla v rámci četných nezávislých vyšetřování opakovaně označen jako podvodný; zejména série článků publikovaná v roce 1921 v časopise The Times odhalila, že většina materiálu byla plagiátem dřívějších děl politické satiry, které se k Židům vůbec nevztahovala.[2][3] Úplnou verzi vydal v roce 1905 Sergej Nilus jako závěrečnou kapitolu knihy Velké v malém aneb Antikrist jako nastávající politická možnost.
Někteří tento text považují za pravý, a to zejména v těch částech světa, kde je rozšířený antisemitismus, antijudaismus či antisionismus. Protokoly sionských mudrců jsou často citovány a tisknuty a někdy, zejména na Blízkém východě, jsou používány jako důkaz židovského spiknutí (Hamas jimi například ospravedlňuje teroristické útoky na Izrael).[3]