Rusko-turecká válka (1877–1878), známá také jako bulharská osvobozenecká válka, byl válečný konflikt mezi Ruskou říší a Osmanskou říší. Na straně Ruska se do něj zapojilo Rumunsko, Srbsko, Černá Hora a bulharští opolčenci. Osmanské Turky nepřímo podporovali hlavně Britové. Propukla jako vyústění Velké východní krize, která se skládala z dalších konfliktů a povstání, jako bylo hercegovské povstání, dubnové povstání, srbsko-turecká válka či razložsko-kresenské povstání, a i konferencí a mírových dohod jako byla Cařihradská konference, Londýnská konference či Berlínský kongres. Válka skončila ruským vítězstvím, uzavřením předběžného míru v San Stefanu, kterým bylo vytvořeno osvobozené novodobé Velké Bulharsko, jehož hranice a suverenita byly drasticky omezeny nátlakem velmocí během Berlínského kongresu.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Rusko-turecká válka (1877–1878) |
---|
konflikt: Velká východní krize |
Bitvy v průsmyku Šipka, srpen 1877 |
|
Trvání | 24. dubna 1877 – 3. března 1878 |
---|
Místo | Balkán, Kavkaz |
---|
Výsledek | Ruské vítězství
|
---|
Změny území |
|
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
- Ruské impérium: 185 000 (dunajská armáda), 75 000 (kavkazská armáda)[1]
- Finsko: 1,000
- Rumunsko: 66 000
- Bulharsko: 20 000
- Černá Hora: 45 000
- 190 děl
- Srbsko: 81 500
| Osmanská říše: 281 000[2]
|
|
Ztráty |
---|
- Ruské impérium
- 15 567 mrtvých
- 56 652 zraněných
- 6 824 mrtvých na následky zranění[3]
- Rumunsko
- 4 302 mrtvých a pohřešovaných
- 3 316 zraněných
- 19 904 nemocných[4]
- Bulharsko
- 2 456 mrtvých a zraněných[5]
- Srbsko a Černá Hora
- 2 400 mrtvých a zraněných[5]
|
- 30 000 mrtvých ,[6]
- 90 000 mrtvých a následky zranění a epidemie[6]
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít